JIHOČESKÝ KRAJ

JIHOČESKÝ KRAJ

POLOHA – jižní část západní části republiky, sousedí s – Plzeňským krajem (Z), Středočeským krajem (S), s Krajem Vysočina (SV), kratičký úsek společné hranice s Jihomoravským krajem (V). Rakousko – Horní Rakousy (J), s Dolními Rakousy (JV) a s německou spolkovou zemí Bavorsko (JZ)

krajské město – České Budějovice, další města – Prachatice, Písek, Jindřichův Hradec, Tábor, Strakonice atd.

HISTORIE

od pravěku do středověku se vyvíjela oblast nezávisle (kultura a život se lišil od ostatních – díky přírodním podmínkám) – mohylové pohřbívání

rýžovalo se zlato, obchodní trasy

na přelomu letopočtu – expanze germánské kultury

6. až 7. stol. – na území začali pronikat Slované

významný šlechtický rod – Vítkovci (nejznámější větev – Rožmberkové)

15. století – HUSITSKÁ REVOLUCE – vzniká město Tábor, bitva u Sudoměře, rodiště Jana Husa, Jana Žižky z Trocnova a Petra Chelčického -> nejvýznamnější období v dějinách kraje

16. století – rozvoj obchodu, rozmach rybníkářství (Bažinatá neúrodná krajina Jihočeských pánví byla přeměňována v rozsáhlé soustavy rybníků. To vedlo ke zlepšení mikroklimatu a k hospodářskému a sídelnímu rozvoji.)

1832 – zahájen provoz koněspřežné železnice

1903 – první elektrifikovaná trať v českých zemích (Tábor – Bechyně)

po konci WWII – odsun Němců -> vylidnění mnoha oblastí, kolektivizace náboženství -> stěhování lidí z venkova do měst

četné množství vojenských posádek -> 90. léta – rušení -> zánik pracovních příležitostí -> města vyvíjela aktivity, jejichž cílem bylo zachování těchto posádek (sídliště pro vojáky atd.)

POVRCH – členitý

Šumava – charakteristická náhorními plošinami, protáhlými svahy a hlubokými údolími, je tvořena nejstaršími horninami (vyzdviženy v době vzniku Karpat), v době ledové byla pokryta ledovci -> pozůstalá jezera a ledovcové kary, nejvyšší vrchol (v ČR) – Plechý (1378 m), jinak Gross Arber (1456 m, Německo)

Novohradské hory

Českobudějovická pánev – rybník Bezdrev

Třeboňská pánev – rybník Rožmberk

Středočeská pahorkatina

VODSTVO

odvodňován převážně Vltavou, jihovýchodní výběžek kraje – patří do povodí Dyje

Vltava – pramení na Šumavě, protéká v.n. Lipno (největší vodní plocha u nás, elektrárna, proti povodním, rekreace) a u Českých Budějovic do ní vtéká Malše, Hluboká nad Vltavou – hluboké a úzké údolí (vybudovány vodní nádrže), Lužnice – pravý přítok, protéká rybníkářskou Třeboňskou pánví, Otava – levý přítok, pramení v Plzeňském kraji

rozsáhlé oblasti rybníků – umožnily přeměnu bažinatého kraje na hospodářsky využívanou oblast, slouží k chovu ryb, vodní drůbeže, pěstování rákosu, zásobárna vody a rekreace, Třeboňská pánev a Českobudějovická pánev, povodí Otavy – blatenská soustava rybníků