Hydrosféra

Hydrosféra

• řec. hydor = voda

• vodní obal Země (veškeré vodstvo na Zemi)

• v přírodě se nevyskytuje voda v chemicky čistém stavu. Vždy v sobě obsahuje plyny (kyslík, dusík) a rozpuštěné pevné látky (chlorid sodný, sírany, uhličitany, železo, mangan, aminokyseliny).

• v přírodě se voda vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném, kapalném a plynném

• světový oceán obsahuje asi 97 % veškeré vody na Zemi (jde o slanou vodu)

• sladká voda tvoří na Zemi asi 3 % z jejího celkového množství

• studiem hydrosféry se zabývají tyto vědní obory: hydrologie, hydrogeologie, hydrogeografie a oceánografie

Základní členění hydrosféry

• čtyři kategorie: voda povrchová, podpovrchová, v atmosféře a v živých organismech

• povrchová voda: v oceánech a v mořích, ve vodních tocích, v přirozených vodních útvarech (jezera, bažiny, rašeliniště a slatiniště), v umělých vodních nádržích (rybníky a přehrady) a ve formě sněhu a ledu

• podpovrchová voda: v půdních pórech, průlinách (nezpevněných hornin – štěrků a písků), puklinách a dutinách hornin a ve formě podzemního ledu v trvale zmrzlé půdě (permafrostu)

• atmosférická voda: ve skupenství plynném (vodní pára), kapalném (déšť) a pevném (sněhové vločky a kroupy)

• voda v živých organismech: v rostlinných a živočišných organismech

Oběh vody na Zemi

• mezi složkami fyzickogeografické sféry dochází ke stálému oběhu vody

• jednou z nejdůležitějších vlastností vody je schopnost nepřetržitě se obnovovat

• hlavním článkem v procesu oběhu je výměna vody mezi oceánem a pevninou

• voda během oběhu mění skupenství

• oběh vody je možný díky sluneční energii a zemské gravitaci

• vlivem tepla se voda vypařuje z povrchu Země a vodních ploch. Vzdušné proudy unáší vodní páry mnohdy na velké vzdálenosti. Poklesem teploty dojde ke kondenzaci vodních par, které se v podobě atmosférických srážek (deště nebo sněhu) dostanou vlivem zemské přitažlivosti zpět na zemský povrch.

• maximální množství srážek spadne na hladinu oceánu

• menší část srážek (8,3 %) dopadá na pevninu

• z pevniny se část vody vypaří, část se vsákne a určité množství vody se vrací prostřednictvím povrchových i podpovrchových toků zpět do oceánu

• velký oběh vody: výměna vody mezi oceány a pevninou

• malý oběh vody: výměna vody pouze nad pevninou, nebo pouze nad oceánem

• 79 % rozlohy souše je odvodňováno do světového oceánu

• zbylých 21 % rozlohy souše tvoří bezodtoké oblasti

• příčinou vzniku bezodtokých oblastí jsou klimatické podmínky. Vyskytují se zejména v subtropickém podnebném pásu, kde výpar a vsak vody převažuje nad srážkami. Mnohé vodní toky v těchto oblastech neodtékají až do moře, protože se voda postupně vypaří nebo se vsákne do propustných hornin (např. řeka Okavango v jižní Africe). Jako bezodtoké oblasti se označují též regiony, kde vodní tok (např. Volha) ústí do bezodtokového jezera (v případě Volhy do Kaspického moře). Řeky Syrdarja a Amudarja jsou podél svých toků využívány na zemědělské zavlažování, což má za následek výrazné snížení přítoku do bezodtokového Aralského jezera a jeho vysychání (tedy ekologickou katastrofu). Příkladem bezodtokého jezera může být Čadské jezero v Africe, Velké Solné jezero v USA nebo Mrtvé moře, do něhož ústí řeka Jordán.