Přírodní podmínky České republiky%0A
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
21a Přírodní podmínky České republiky
Poloha a rozloha České republiky
Česká republiky existuje jako stát na politické mapě Evropy od 1. 1. 1993. Leží ve střední Evropě a patří mezi vnitrozemské státy. Svou rozlohou (79 000km2) zaujímá mezi státy Evropy střední postavení.
Geologický vývoj a jeho vliv na reliéf
Česko leží na rozhraní dvou geomorfologických celků (Česká vysočina – Český masiv a Karpatská soustava). Většinu území zaujímá starší Česká vysočina, na východ od Vněkarpatských sníženin se nacházejí Západní Karpaty. Okrajově k nám zasahuje Panonská pánev a Středopolské nížiny.
Různost reliéfu Česka je výsledkem působení endogenní, exogenních a antropogenních činitelů. V geologickém vývoji, který určil současný charakter reliéfu našeho území, lze rozlišit jeho hlavní fáze:
vznik hercynského reliéfu v mladších prvohorách
vlivy alpinského vrásnění v třetihorách
ve čtvrtohorách doznívá vulkanismus
Na tvář reliéfu má vliv i horninová skladba. Výrazné je zastoupení žul, rul, čedičů, vápenců, pískovců a břidlic. V některých horninách se vyvinuly zajímavé přírodní útvary, které patří k chráněným územím. K nejznámějším patří pískovcová skalní města (Český ráj, Kokořínsko) a krasové útvary ve vápencích (Moravský kras).
Charakteristika klimatických poměrů
Na klima České republiky má rozhodující vliv její geografická poloha ve střední Evropě (mírný pás, přechodné podnebí mezi oceánských a kontinentálním). Zeměpisná šířka ani délka se regionálně téměř neprojevuje. Pro rozložení teplot a srážek, převládající vegetaci a zastoupení půdních typů má určující vliv výšková stupňovitost a směr horských soustav.
Výsledkem těchto vlivů je převažující západní proudění, které přináší od Atlantiku tlakové níže s atmosférickými frontami, z nichž vypadávají srážky. Toto převažující vzdušné proudění působí na silnou proměnlivost počasí u nás.
Základní krajinné typy
Ty rozlišujeme na základě typu reliéfu, klimatu a vegetačního stupně:
Krajiny údolních niv – rovinný reliéf, teplé suché podnebí, černozemní půdy v blízkosti vodních toků, původní krajina byla les a lesostep (Polabská nížina a moravské úvaly)
Krajiny sníženin – jsou výsledkem tektonické činnosti, obvykle dva výškové stupně, rovinný pás kolem řek, mnohé z těchto pánví jsou silně urbanizované a industrializované, nivní typ půd, zastoupení lesů nízké (Jihočeské pánve, Plzeňská a Podkrušnohorská pánev)
Krajiny pahorkatin – výšková členitost od 30 do 150m, mírné teploty, sušší podnebí, hnědé půdy, smíšené lesy (Středočeská pahorkatina, Poberounské vrchoviny, České tabule)
Vrchovinné krajiny - výšková členitost od 150 do 300m, nadmořské výšky mezi 600 až 900m, podnebí teplé, ve vyšších oblastech mírně chladné, podzolové půdy, jehličnany hlavně smrky (Českomoravská vrchovina, Brdská vrchovina, Český les, Doupovské vrchy, České středohoří, Nízký Jeseník, Drahanská vrchovina, Bílé Karpaty Šumavské a Krkonošské podhůří)