1. Severní Evropa

Norsko (Oslo), Švédsko (Stockholm), Finsko (Helsinky), Dánsko (Kodaň), Island (Reykjavik)

povrch:

Skandinávský poloostrov Jutský poloostrov Island Vesterály

Faerské ostrovy Špicberky Lofoty

horizontální členitost:

velmi členité pobřeží modelovány ledovcem - jezera, morény, fjordy

fjordové pobřeží - Norsko, Island

fjord je pozůstatek po ledovcové činnosti v době ledové, dlouhý mořský záliv do vnitrozemí, slaná voda po stranách útesy

šéry - Švédsko, Finsko při pobřeží = malé vynořující se ostrůvky

Jutský poloostrov - Dánsko + množství přilehlých ostrovů

- zarovnán ledovcem

- nížinatý

- nejvyšší bod - přes 100 m.n.m.

vertikální členitost:

Skandinávské pohoří - Norsko, Z část, vysoké pohoří

—> zmírňování směrem na východ —> Švédsko mírnější terén —> Finsko podstatná rovina

roviny i v Dánsku

Island - ostré, nevyrovnané křivky, mladý terén

mladý ostrov

vznikl na Středoatlantském hřbetu

riftové údolí - uprostřed ostrova, dělí Island na dvě poloviny

vulkanicky aktivní, činné sopky

geologický vývoj a geomorfologie:

území ovlivněno zaledněním ve čtvrtohorách —> celkový zdvih

Baltský štít - starohorní stavební základ povrchu

geologicky nejstarší část Evropy

geomorfologicky nejmladší —> formován ledovcem ve čtvrtohorách

Kaledonské vrásnění - modelovalo Skandinávské pohoří

hluboké fjordy

pobřeží šéry - malý skalnatý ostrov

Dánsko - Hercynské vrásnění (prvohory, devon, karbon), mladší prvohory

Island - mladé území, Středoatlanský hřbet

- čilá sopečná činnost

klima:

S - subpolární klima

ostatní území mírný klimatický pás

Island - cyklonální činnosti - Islandská tlaková níže

- severní větve Golfského teplého proudu - oteplování o 3-4

V - vzrůstání kontinetalita

- nižší teploty

- méně srážek

J - mírné oceánské klima

vodstvo:

oceán: Atlantský oceán, Severní ledový oceán

moře: Norské moře, Severní moře, Baltské moře, Barentsovo moře, Bílé moře

průliv: Skagerrak, Kattegat

záliv: Finský záliv, Botnický záliv

řeky: krátké, prudké, zisk energie

Z - krátké, velký spád řek

- hydroenergetický potenciál

Švédsko, Finsko - delší, vyrovnanější odtok řek

- maximum odtoku v květnu - tání sněhu

- množství jezer ledovcového původu

- Gloma (N), Angerman (Š), Vänern, vättern, Mjosa, Saimaa

půdy a přírodní krajiny:

SV - glejové půdy, hladina podzemních vod při povrchu

Skandinávský poloostrov velmi zalesněný - Island bez stromů

zachovalá příroda - využití v cestovním ruchu

horské oblasti - podzolové půdy

zemědělské využití - roviny J Švédska, Finska, Dánsko

severské tundry - polární liška, lední medvěd, sobi, trávy, lišejníky

střed - jehličnaté lesy - smrky, sobi

jih - listnaté a smíšené lesy - břízy

J - jehličnaté lesy, smíšené lesy

lesy - Finsko, Švédsko

hory - Norsko, Island - projev vertikální stupňovitost krajiny v Norsku