ČESKÁ REPUBLIKA - POVRCH
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ČESKÁ REPUBLIKA FG I. – POVRCH, GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE
Na našem území nenajdeme rozsáhlé nížiny nebo velehory. Povrch ČR je tvořen mozaikou rovin, pahorkatin, údolí, vrchovin a hraničních pohoří.
GEOLOGIE
= věda o Zemi, která zkoumá její složení, stavbu, vývoj. Zabývá se pochody, které probíhají uvnitř planety i na jejím povrchu (geologické děje).
Regionální geologie je vědní obor, který využívá komplexního studia zemské kůry k jejímu členění do určitých územních jednotek, uvnitř kterých má horninové prostředí stejný či podobný vývoj (způsob vzniku a jeho další utváření). Shromažďuje a využívá poznatky dílčích oborů jako je mineralogie, petrografie, všeobecná geologie, historická a stratigrafická geologie, paleontologie, geofyzika, geochemie, strukturní geologie, geotektonika ke geologické charakteristice určitého území. Pro každou jednotku je pak charakteristický určitý soubor hornin, stratigrafické zařazení, tektonika, hydrogeologické podmínky a geomorfologie. Výsledkem regionálně geologického výzkumu je mapa, rozčleňující určité území do geologických jednotek a textová dokumentace, popisující studované území.
GEOLOGICKÁ OBDOBÍ
prahory (archaikum)4600 (4000) – 2500 mil.
starohory (proterozoikum)2500 - 545
prvohory (paleozoikum)545 - 230
starší: kambrium 545 - 490 ordovik 490 - 440 silur 440 - 405 devon 405 - 355 mladší: karbon 355 - 290 perm 290 - 230 druhohory (mezozoikum) 230 - 65 trias 230 - 200 jura 200 - 140 křída 140 - 65 třetihory (terciér) 65 - 1.8 - starší: paleogén 65 - 25 - mladší: neogén 25 - 1.8 čtvrtohory (kvartér) 1.8 - 0 starší: pleistocén 1.8 - 0.01 mladší: holocén 0.01 - 0GEOLOGICKÉ JEDNOTKY ČR
dvě základní geologické jednotky, hranicí mezi nimi je linie vedoucí zhruba od Ostravy k jihozápadu přes Zlín k Mikulovu (vněkarpatské sníženiny – táhnoucí se po linii Moravská brána - Hornomoravský úval - Vyškovská brána - Dyjsko-svratecký úval)
Český masiv (hercynské mezoevropy, též hercinidy nebo variscidy) – formováno kadomským vrásněním (hlavní fáze před 660-550 mil. let), výrazně přetvořeno hercynským vrásněním (hlavní fáze před 400-330 mil. let)
Západní Karpaty (alpinské neoevropy, též alpidy) – součástí pásemného pohoří, které vzniklo alpinským vrásněním (hlavní fáze vrásnění před 65-30 mil. let), v průběhu tohoto posledního vrásnění byla vytvořena nejvyšší pásemná pohoří naší planety (Pyreneje, Alpy, Karpaty, Himálaj, Skalisté hory, Andy)
obě jednotky prošly zcela odlišným vývojem, proto se jejich stavba velmi liší
Český masiv má blokovou stavbu (území je rozděleno hlubinnými zlomy, tzv. lineamenty na dílčí části – oblasti)
Západní Karpaty mají stavbu příkrovovou – lze ji obrazně přirovnat k "obrovské příbojové vlně" s vrstevnatou stavbou tvořenou sedimenty, v níž jsou zamíchány velké bloky vyvřelých (např. Vysoké Tatry), přeměněných (např. část Nízkých Tater) a sedimentárních hornin.