Zobrazování Země na mapách

2a Zobrazování Země na mapách

Vědní obor, který se zabývá tvorbou, zpracováním, technikou výroby a využíváním map, se nazývá kartografie. Mapa je zmenšený zkreslený rovinný obraz zemského povrchu, nebo jeho částí. Jak přenést souřadnice bodů zemského povrchu do roviny, zkoumá matematická kartografie. Také vybírá vhodná zobrazení.

Kartografická zobrazení dělíme: 1) podle zobrazovací plochy - azimutální (zemský povrch je dán do roviny, používá se na zobrazení území ve tvaru čtverce nebo kruhu, př. polární oblasti), válcovité (povrch je promítnut na válec a válec se pak rozvine, používá se na zobrazení rozsáhlých území a území tvaru obdélníku), kuželové (povrch promítnut na kužel, kužel rozvinut). 2) podle polohy promítací plochy - normální (osa prochází póly Země a rovina je kolmá na povrch a osu), příčná (osa prochází rovníkem, rovina), obecná (jakákoli jiná). 3) podle zkreslení - úhlojevné (konformní, nedochází ke zkreslení úhlů), plochojevné (ekvivalentní, nezkreslují se plochy), délkojevné (ekvidistantní, nedochází ke zkreslení délek). 4) podle promítání - stereografické (z protilehlého bodu), gnomické (ze středu Země), ortogonální (z nekonečna).

Měřítko mapy

Udává poměr zmenšení určité délky ve skutečnosti k té samé na mapě. Měřítko může být číselné (1:10 000 tzn. 1cm na mapě = 10 000 ve skutečnosti), grafické

úsečka je rozdělená na délky, je u ní napsáno, kolik délek je to ve skutečnosti. Mapy se rozdělují na mapy velkých měřítek – 1:200 000 a větší, mapy středních měřítek – 1:200 000 až 1:1 000 000 a mapy malých měřítek – 1:1 000 000 a menší.

Obsah mapy

Proces výběru a zevšeobecňování obsahu nazýváme generalizací.Polohopis Mapové značky se dělí na čárové, bodové, plošné a pohybové. Význam všech značek musí být uveden v legendě. Bodové značky – města, lázně, vrchol hory, čárové značky – železnice, silnice, vodní toky, pohybové značky – stěhování národů, pohyby vojsk, mořské proudy, plošné značky – barvy, šrafura. Kartogram se používá pro znázornění jevu na dané územní jednotce (hustota obyvatel podle okresů). Je-li jev znázorněn diagramem, mluvíme o lokalizovaném diagramu. Kartodiagram je používán pro jev na určitých územních celkách (více jevů např. ve státech průmysl). Výškopis se znázorňuje číslem, barvou, kopečky, vrstevnicemi. Popis mapy Názvy se dělí na místopisné (hory, města, moře) a druhové (sopka, ledovec).

Druhy map

Mapy vesmírných těles, mapy zemského povrchu, reliéfní mapy a mapy pro slepce. Podle obsahu se mapy dělí na tématické (průmysl, vegetační pásy) a na topografické, kde je zakresleno všechno, co můžeme vidět. Tématické mapy se dále dělí na fyziogeografické (mapy přírody), sociálně ekonomické (politická, sociální činnosti člověka), technické (inženýrský charakter).