ČESKÁ REPUBLIKA - POVRCH
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ČESKÝ MASIV
= území sjednoceno do stabilizované oblasti procesy v době hercynského (variského) vrásnění
skládá se z 5 základních stavebních jednotek (ker), které se liší horninovou stavbou a stářím hornin (převažují metamorfované horniny starohorního a prvohorního stáří – výskyt hlavně Českomoravská vrchovina, Šumava). Jedná se o moldanubikum, bohemikum, saxothuringikum, lugikum a moravosilesikum.
STARŠÍ PRVOHORY
velká část Českého masivu zalita mořem
část tehdy vzniklých sedimentů byla metamorfována, ale v oblasti Barrandienu se zachovaly téměř nepřeměněné sedimenty dodnes, pojmenována po francouzském badateli Joachimu Barrandovi
Barrandien – oblast cca mezi jižní částí Prahy a Plzní
výskyt především sedimentů (slepence, křemence, jílovité břidlice, vápence), ve kterých se zachovalo velké množství zkamenělin (například trilobiti)
Joachim Barrande (1799-1883) byl Francouz. Po roce 1830 byl nucen uprchnout z Francie, usadil se v Čechách a naučil se česky. Celkem 44 let zkoumal oblast Barrandienu. Výsledky celoživotního výzkumu shrnul v díle nazvaném „Silurský systém středních Čech“, což je jedno z největších vědeckých děl, jaké kdy bylo napsáno; obsahuje 22 svazků a 6000 stran textu. Všechny zkameněliny, které Barrande u nás nasbíral (300000 kusů!) odkázal českému muzeu.
MLADŠÍ PRVOHORY
proběhlo hercynské (variské) vrásnění -> vytvořilo v Čechách mohutné velehory
převažují vyvřelé horniny (žuly) a metamorfované horniny (fylity, ruly, svory) – jsou přeměnou starších hornin
vznikla řada pánví s mělkými jezery, ve kterých vzniklo černé uhlí (Ostravsko, Kladensko, Plzeňsko). Od konce prvohor je většina ČM souší.
DURHOHORY
hercynská horstva téměř zarovnána erozí -> povrch téměř plochý
do oblasti České tabule zasahoval v období křídy mělký mořský záliv -> ukládal se zejména písek -> pískovce (skalní města), opuky – Adršpach, Česko-saské Švýcarsko, Prachovské skály
Z této doby pocházejí i horniny z jihočeských pánví, Třeboňské a Českobudějovické, v nichž byla jezera a chvíli i moře (z jihu).
TŘETIHORY
alpinské (alpsko-himálajské) vrásnění -> POVRCH ČM NEBYL ZVRÁSNĚN, ALE ROZLÁMÁN NA KRY!!!
některé kry poklesly (prolomy) – především podkrušnohorské pánve – zde vznikla jezera a v nich hnědé uhlí
jiné kry byly vyzdviženy podél zlomů (hrástě) - vznikla kerná pohoří – Krkonoše, Krušné hory, Šumava apod., nejvýznamnější zlomy – Krušnohorský (podél Krušných hor) a Sudetský (což je spíše soustava zlomů, táhnoucí se od Děčína až k Jeseníkům) Na těchto zlomech dodnes občas dochází k slabším zemětřesením.
Tato pohoří byla tedy vyvrásněna v mladších prvohorách (hercynské vrásnění), ale ve druhohorách byla prakticky úplně zarovnána erozí a za svou dnešní podobu vděčí posunu podél zlomů ve třetihorách, díky němuž došlo k zmlazení reliéfu. Proto jsou Krkonoše, Šumava i Krušné hory ve velké části vrcholových partií poměrně ploché.