ČESKÁ REPUBLIKA - POVRCH
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Rozlámání ČM také způsobilo ve třetihorách intenzivní vulkanismus, jelikož magma proniklo podél zlomů na povrch. Tehdy vznikly Doupovské hory, České středohoří, sopky na severu České tabule a sopky v oblasti Jeseníků.
ZÁPADNÍ KARPATY
= mnohem mladší než Český masiv -> vývoj začal v druhohorách
DRUHOHORY
ve druhohorách moře, tzv. alpsko-karpatská předhlubeň -> docházelo k intenzivní sedimentaci (jílovce, slínovce, vápence)
Koncem druhohor začalo v centrálních Karpatech alpinské vrásnění (u nás zatím ne).
TŘETIHORY
Začínají se vrásnit i vnější Karpaty. Východní Morava se díky tomu stává souší a získává horský charakter.
VÝVOJ V KVARTÉRU (ČESKÝ MASIV I KARPATY)
STARŠÍ ČTVRTOHORY (PLEISTOCÉN)
klimatické výkyvy -> střídaly se doby ledové (glaciály) s dobami meziledovými (interglaciály) -> 4-5 dob ledových - (donau), günz, mindel, riss, würm
(Donau se někdy za dobu ledovou nepovažuje. Ve skutečnosti to bylo mnohem složitější, klimatických výkyvů bylo mnohem více a jednotlivé doby ledové se dělí na další období. Tak například würm se dále dělí na 3-4 stadia. Názvosloví vychází z alpské oblasti, v Severní Americe mají doby ledové jiné názvy.)
Poslední zalednění, würm, skončilo před 10000 lety, čímž začal holocén (doba poledová, možná ale jenom další doba meziledová).
GLACIÁLY – kontinentální ledovec se zarazil o naše severní pohraniční pohoří – proniknul do Šluknovského a Frýdlantského výběžku a nejdál se dostal do Moravské brány, k dnešním Hranicím na Moravě. Ledovec k nám zanesl mj. bludné balvany ze severní Evropy.
V našich nejvyšších pohořích se v dobách ledových vytvořily horské ledovce: Krkonoše (doly, v Obřím dole byl 4 kilometry dlouhý údolní ledovec, nejdelší u nás), Šumava (vznikla zde ledovcová jezera), Hrubý Jeseník, Krušné hory. (V Krkonoších a na Šumavě bylo horských ledovců několik, v Hrubém Jeseníku a v Krušných horách jen jeden.)
Většinu území ČR pokrývala v dobách ledových tundra a chladné stepi (tzv. periglaciální oblast). Docházelo k intenzivní mrazové modelaci (kamenná moře) a k eolickým pochodům (rostlinný pokryv téměř chyběl). Ze zvětralinového krytu zdejších tunder byly vyváty váté písky a spraše, které se usazovaly na závětrných (tj. převážně východních) svazích. Vznikly (rovněž v pleistocénu) říční terasy.
váté písky – jsou u nás poměrně málo, hlavně v Polabí (Roudnicko).
spraše – jsou to vlastně jemně písčité až prachově vápnité hlíny, nejvíce v České tabuli, moravských úvalech. Na spraších vznikly v holocénu nejúrodnější půdy.
říční terasy (nejtypičtější Praha) - ploché části teras -> glaciály (eroze byla během glaciálů minimální), strmé svahy teras -> interglaciály (intenzivnější eroze, řeky se zařezávaly směrem do hloubky).