Litosférická složka FGS

7. Litosférická složka FGS

• kamenný obal Země (zemská kůra + svrchní vrstva pláště)

• geomorfologie – věda zabývající se litosférickým obalem

• zemská kůra, zemský plášť (svrchní, střední, spodní), jádro (vnitřní, přechodná část, vnější)

• mocnost mezi 70-100 km

• nejmenší mocnost pod oceány – 2 km, největší pod pohořími -150 km

Litosférické desky

• deska zemské kůry

• nepravidelný tvar, velikost je proměnlivá

• tloušťka závisí na stáří

• pohybují se po plastické astenosféře

• Pacifická, Americká, Africká, Euroasijská (ČR), Arabská, Antarktická, Indo-australská

Zemětřesení

• náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí

• studiem zemětřesení – geofyzika

• místo, kde vzniká – hypocentrum (pod zemským povrchem) nebo epicentrum – nejsilnější (na povrchu), šíří se seismickými vlnami, pro přesné určení epicentra se využívá seismograf – pro určení alespoň 3 údaje

• Richterova stupnice – určuje sílu zemětřesení (10 stupňů)

• magnitudo – maximální výchylky seismografu

• makroseizmická intenzita – statistické vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu

• Japonsko, Filipíny

Sopečná činnost

• také vulkanismus

• vnitřní projevy planety, projevují se sopečnou činností, zemětřesením, tepelnou metamorfózou a dalšími projevy, jak na povrchu, tak na dně moře

• stoupání magmatu od spodních k horním planetárním obalům, vyvalení části na povrch, ve formě lávy vytváří nová tělesa – štítové sopky, lávová jezera

• vyhaslé, spící (momentálně nečinné, ale mohou být), činné

Horotvorná činnost

• v místech střetu litosférických desek

• vytváří vrásnění a zlomy, vrstvy sedimentů vytváří vrásy – vlnovité útvary

• části, které jsou omezeny zlomy – kry

  • sopečná pohoří

  • kerné pohoří

  • vrásové pohoří

Zemská kůra

• oddělena od pláště Mohorovičičovou plochou nespojitosti a je rozdělena na litosférické desky

• průměrná mocnost zemské kůry je 35 km (oceány 6 km, pevnina 30-40 km)

• skládá se z 95 % z vyvřelých hornin, 5 % usazená (pískovce) a přeměněné (erozí)

Typy:

• pevninská

  • pevnina a její zatopené okraje

  • usazeniny, žula a čedič

• oceánská

  • dna oceánů a hlubokých moří

  • usazeniny, čedič

  • v místech kde se podsouvá pod pevninskou vznikají příkopy (Mariánský)

• přechodná

  • mezi oceánskou a pevninskou

Nejstarší části zemské kůry jsou štíty (9) – baltský (nejstarší), ukrajinský, kanadský, africký, australský, indický, brazilský, guinejský, alandský

Štíty navazují na PLATFORMY – okrajové části štítů, rozlámáním EPIPLATFORMY

Jednotky oceánského dna:

• pevninský svah, pevninský šelf, pevninské úpatí, sedimenty, pánev, hřbety, příkopy

ěa

Zvětrávání

1. mechanické

• roztrušování hornin činností slunečního záření rozdílných teplot

• voda vymílá koryta

1. chemické

• hlavním činitelem je voda, jako rozpouštědlo