Atmosféra

4. ATMOSFÉRA

OBECNÉ INFORMACE

• plynný obal Z

• připoután k Z gravitační silou a účastní se v převážné míře zemské rotace

• tvoří směs plynů – VZDUCH

• SLOŽENÍ

• 78% N2

• 21% O2

• 1% vzácné plyny – argon, neon, helium, krypton

• skleníkový efekt – chrání Z před intenzivním ochlazováním

• podíl na pohlcování a vyzařování dlouhovlnného záření a vysílá ho zpět na Z = oteplování zemského povrchu

VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ

• 5 soustředných sfér

• TROPOSFÉRA – nejnižší vrstva atmosféry

  • Mocnost cca 11 km ( na pólech je výška 8 – 9km, na rovníku 17 – 18km)

  • Obsahuje většinu vzduchu atmosféry ( cca 90% )

  • Formace vzduchových hmot a atmosférických proudů

  • Děje se tu většina meteorologických jevů

  • S výškou klesá teplota, tlak a hustota

  • Pokles teplot na 100m – TEPLOTNÍ GRADIENCE

  • Výška kde létají letadla

• STRATOSFÉRA

  • Vrstva atmosféry sahající do výšky 50 – 60 km

  • OZONOSFÉRA - 25 – 35 km nad Z – nejvyšší koncentrace ozon

  • V atmosféře – proniká pouze 1% UV záření na hranici atmosféry

• MEZOSFÉRA

  • Vrstva atmosféry sahající do výšky 80 – 85 km

  • t klesá až do - 100°C ( - horní hranice mezosféry )

• TERMOSFÉRA

  • Vrstva atmosféry do výšky 800 km

  • IONOSFÉRA – plyny v ionizovaném stavu

  • Raketoplány – Discovery, ISS

• EXOSFÉRA – 70 000 km

  • Okrajová vrstva – jednotlivé části vzduchu ( atomy vodíku a helia )

• Nejdůležitější troposféra a spodní část stratosféry – POČASÍ A PODNEBÍ

VŠEOBECNÁ CIRKULACE ATMOSFÉRY

• Objekt vzdušných proudů

• Systém stálých vzdušných proudění velkého měřítka

• Dělí se na TEPLÝ a STUDENÝ vzduch

• HLAVNÍ FAKTORY

  • Sluneční záření

  • Coriollisova síla

  • Tření, nerovnoměrný tlak

  • Nerovnost zemského povrchu

• ZÁKONITOSTI

  • Převážně vírový charakter

  • Převládají horizontální nad vertikálními proudy

  • Směr a rychlost v každé části atmosféry

  • Jiný směr se mění podle ročního období

  • Převládá zonální proudění

MÍSTNÍ VĚTRY

• Jedná se o typ. Vítr v určité oblasti

• MONZUNY

  • Trvání 3-4 měsíce

  • Sezónní větry v J, JV A SV Asii ( jsou i jinde – nejvyvinutější v Asii )

  • LETNÍ MONZUNY – vzduch vane z oceánu na pevninu – vlhký a vydatn= srážky

  • ZIMNÍ MONZUNY – vane z pevniny na oceán – suchý a studený

DALŠÍ DĚLENÍ ATMOSFÉRY

• Podle chemického složení vzduchu

  • HOMOSFÉRA – vertikální promíchání

    • Složení vzduchu se prakticky mění

    • Sahá do výšky 90 – 100 km nad povrch

  • HETEROSFÉRA

    • Promíchání slábne

    • S rostoucí výškou ubývá těžších plynů

    • Vzduch jíž není stejnorodou směsí

    • Nejvýše – atomární vodík

• Podle elektrické vodivosti vzduchu

  • NEUTROSFÉRA

    • Minimální výskyt iontů a volných elektronů

    • Sahá do výšky cca 60 až 70 km

    • Vzduch – nevodivé prostředí