Atmosféra
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
IONOSFÉRA
Velká koncentrace iontů a volných elektronů
Odráží radiové vlny
Podle ovlivnění zemským povrchem
MEZNÍ VRSTVA
Stovky metrů až 2 km
Meteorologické prvky ovlivněny třením o zem
Nejvíce je ovlivněna vrstva při zemi – přízemní vrstva atmosféry
VOLNÁ ATMOSFÉRA
Vliv tření zanedbatelný
DÉLKA DNE A NOCI
Kromě pólů a rovníku jsou stejně dlouhé jen při rovnodennosti
Nejdelší den příslušné polokoule nastává v den letního slunovratu
Nejkratší v den zimního slunovratu
Od letního slunovratu – délka dne klesá
Od zimního slunovratu – délka dne roste
DEN = doba mezi východem a západem S
NOC = S se musí dostat 18° pod horizont
SOUMRAK
Trvání noci je zkracováno soumrakovými jevy
Večerní soumrak a ranní soumrak ( = svítání )
Začátek, trvání a ukončení soumraků je závislé na zeměpisné šířce a ročním období
S rostoucí zeměpisnou šířkou se doba trvání soumraků prodlužuje
Nejkratší soumrak – okolo rovnodennosti
Nejdelší soumrak – okolo slunovratů
OBČANSKÝ SOUMRAK – S je maximálně 6° pod obzorem
NAUTICKÝ SOUMRAK – S je minimálně 6° a maximálně 12° pod obzorem
ASTRONOMICKÝ SOUMRAK – 12° a 18° pod obzorem – u nás od začátku června do poloviny července
ASTRONOMICKÁ NOC – S je více jak 18° pod obzorem – od začátku června do poloviny července se u nás nevyskytuje
BÍLÁ NOC – celonoční občanský soumrak – u nás nenastávají ( 60,5 ° )
Polární den – nad polární kruh ( nad Islandem ) – jednou v roce
OBLAČNOST
Je míra, která udává stupeň pokrytí oblohy oblaky
Významný meteorologický a klimatologický prvek
V klimatologii dělní na desetiny ( 0/10 ) – meteorologie na osminy ( 0/8 – 8/8 )
STUPNĚ OBLAČNOSTI
JASNO ( 0/8 – obloha bez oblaků )
SKOROJASNO ( 1/8 až 2/8 – pokrytí oblahy oblačnosti )
POLOJASNO ( 3/8 až 4/8 )
OBLAČNO ( 5/8 až 6/8 )
SKOROZATAŽENO ( 7/8 )
ZATAŽENO ( 8/8 )
OBLAK ( mrak )
Viditelný shluk drobounkých vodních kapiček nebo ledových krystalů ( popř. obojího )
Vzniká ochlazením vzduchu pod teplotu rosného bodu, přebytečná vodní pára se začíná kondenzovat
MLHA – také oblak, dotýká se zemského povrchu
TŘÍDĚNÍ OBLAKŮ
Podle vzhledu ( morfologie )
Podle vzniku a vývoje ( geneze )
Podle nadmořské výšky
Podle složení
DĚLENÍ
CIRRUS ( CI )
Česky – řasa
Vzájemně oddělené oblaky v podobě bílých jemných vláken, bílých plošek nebo úzkých pruhů bez vlastních stínů
Nezeslabují sluneční světlo
Mohou se vyskytovat halové jevy
Vysoké patro, ledový oblak
Nevypadávají z něj srážky
Výskyt bývá příznakem blízkosti atmosférické fronty a zhoršením počasí
CIROCUMULUS ( CC )
Řasová kupa
Vysoké patro
Složení z velmi malých oblačných částí ( vloček, chomáčků, vlnek )
Ledový oblak
Nevypadávají srážky (,ale nedopadnu na zem – virga)
CIRROSTRATUS
Řasová sloha