4 (4B) - Vodstvo na Zemi

PODPOVRCHOVÁ VODA

• Používá se jako zdroj pitné i užitkové vody

• Její stav je závislý na intenzitě srážek

• Druhy

  • Podzemní – vytváří souvislou hladinu, vyplňuje pukliny v horninách

  • Půdní – nevytváří souvislou hladinu, půdní póry

• Artéská voda – voda, která po navrtání samovolně vyvěrá na povrch (oblasti, kde se střídají propustné a nepropustné horniny, je pod tlakem)

MOŘSKÁ VODA

• Voda z moře, oceánu nebo slaného jezera, obsahuje chemické látky způsobující její salinitu

  • Hlavně chlorid sodný, sírany a uhličitany (existuje ale celá řada dalších)

• Oproti sladké vodě má rozdílnou hustotu i teplotu mrznutí

• Salinita – podíl solí ve vodě (g/l, neboli promile), v průměru 35 ‰, nejslanější Rudé moře, 42 ‰ (Mrtvé moře je jezero, 337 ‰)

• Hustota – v průměru 1,025 g/ml (oproti 1 g/ml)

• Teplota mrznutí – v průměru -2 °C

• Teplota – v průměru 17 °C (oproti ???)

POHYB OCEÁNSKÝCH VOD

• Na pohyb má vliv gravitačního působení Slunce, Měsíce, vítr a pohyb zemské kůry

• Druhy

  • Vlnění – vzniká působení větru nebo podmořskou tektonickou činností, extrémní vlny nazývá tsunami

  • Mořský příboj – narážení vln na pobřeží, dochází k abrazi

  • Mořské dmutí – slapové jevy (příliv a odliv), vliv gravitačního působení Slunce a Měsíce

  • Oceánské proudy – masy vody, které se přemisťují z jednoho místa na druhé, vznikají díky cirkulaci atmosféry a rozdílům v teplotě vody, mají vliv na místní podnebí

    • Teplé – směřují z nižších šířek do vyšších (Golfský, Kurošio)

    • Studené – směřují z vyšších šířek do nižších (Kalifornský, Peruánský, Ojašio)

• Druhy moří

  • Vnitřní – obklopená pevninou a oceánem spojená jen průlivem

  • Okrajová – od oceánu oddělená polo/ostrovy

EKONOMICKÝ VÝZNAM OCEÁNŮ

• Přeprava

  • V dřívější době velký význam nákladní i osobní přepravy, dnes už spíše jen nákladní

  • Námořní přeprava umožňuje dopravní spojení mezi místy, která nejsou spojená pevninou, zároveň je výrazně levnější než letecká přeprava (na úkor času)

  • Pro malé ostrovy může představovat jediné spojení s okolním světem

  • Přepravované položky

    • Ropa a zemní plyn

    • Rudy

    • Průmyslové výrobky

    • Potraviny

  • Hlavní tepny námořní přepravy

    • Z Evropa – V/J/Z USA

    • JV/V Asie – Z/J/V USA

    • Z Evropa – Perský záliv

    • Z Evropa – JV/V Asie

  • Význam Arktidy

    • Arktida má potenciál stát se extrémně významnou součástí dopravní tepny mezi V Asií a V USA, cesta je oproti té přes Panamský průplav výrazně kratší

  • Druhy přístavů

    • Největším přístavem Šanghaj, druhým Rotterdam, přes 300 milionů tun zboží

    • Osobní – Le Havre

    • Obchodní

      • Všeobecné

      • Specializované – zaměření na 1 či 2 druhy zboží

        • Ropa – Miná-al-Ahmádí; Ruda – Narvik

• Těžba zdrojů

  • Rybolov

    • Tvoří 75 % přímého ekonomického zisku z moří

    • Významná jsou ústí řek do moří a místa, kde se setkávají mořské proudy

      • Přes 90 % úlovků je získáno na cca 20 % plochy oceánu

      • Biskajský záliv, okolí Islandu, pobřežní vody na Z obou Amerik a Japonska