6. Pedosféra a biosféra

1. světlé tropické lesy

• výskyt: oblast sub-rovníkového pásu

(směrem od rovníku k obratníkům – pokles srážek)

• J a JV Asie = pás tropických monzunů

• střídavě vlhký tropický pás = v oblastech s dlouhou dobou sucha, většina stromů opadavých

• fauna: tygři, hyeny, vlci, gazely, antilopy, nosorožci, vodní buvoli

• využití: pěstování rýže, tropického ovoce, čajovníku

1. tropické deštné lesy

• rovníkový pás – stálé srážky, teplé podnebí

• druhově nejbohatší krajina

• hustý patrový porost (stromové, keřové, bylinné patro) = orchidej, liána, bambus

• problémy: odlesňování → přeměna lesní plochy na plochy zemědělsky využívané → plantáže bavlníku, kakaovníku, palmy olejné

• výskyt ve světě - 3 oblasti:

• jihoamerická

• fauna: hmyz, širokonosé opice (kosman, vřešťan, malpa), mravenečník, tapíři, ptáci (kolibříci, papoušci, tukani), kajmani, vodní had

• africká

• fauna: šimpanzi, gorily, papoušci, krokodýli, hroši

• indomalajská

• fauna: orangutani, tygři, levharti

6.7 Výškové stupně

• důležitý – pokles teploty a růst srážek

1. nížinný stupeň

• do 200 m n. m.

• původní vegetace: dubové lesy (doubravy)

1. stupeň pahorkatin

• od 200 do 500 m. n. m.

• původní vegetace: dubové a dubo-habrové lesy → dávno vykáceny → místo nich kulturní, zemědělsky využívaná krajina

• zbývající lesní porosty změněny na smrkové/borové monokultury

1. podhorský stupeň vrchovin

• od 500 do 900 m. n. m (popř. do 1000 m n. m.)

• původní vegetace: bukové a bukojedlové lesy → vykáceny/změněny ve smrkové monokultury

• jejich někdejšímu složení se přibližují např. lesy v Karpatech

1. horský stupeň

• od 900 do 1200 m n. m. (Karpaty do 1500 m; Alpy – do 1800 m)

• přirozený vegetační kryt dodnes tvoří: nižší polohy – bukojedlové; vyšší polohy – smrkové lesy

• sahají k horní hranici lesa – směrem k J a V se zvyšuje (1200 – 1800 m n. m.)

1. subalpínský stupeň

• do 1900 m až 2000 m n. m.

• původní vegetace: kosodřeviny – s křovitými, borovými, smrkovými a jalovcovými porosty

• na vykácených místech – horské pastviny

1. alpínský stupeň

• od 1900 do 2200 m n. m.

• původní vegetace: travnaté a bylinné porosty

• na skalách – mechorosty, lišejníky

1. subnivální stupeň

• od 2200 do 2500 m n. m.

• skály bez vegetace

• stupeň vyvinut jen v Karpatech a Alpách

1. nivální (sněžný) stupeň

• nad 2500 m n. m.

• stupeň věčného ledu a sněhu

• nad ledovci – strmé skalní štíty (sníh se na nich neudrží)

• stupeň vyvinut v Alpách