Atmosfériská složka FGS

4. Atmosférická složka FGS

Atmosféra je plynný obal Země, směs kapalných, plynných a tuhých částic – tvoří vzduch

Meteorologie – je vědní obor zkoumající atmosféru, studuje její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje, v ní probíhající např. počasí

Klimatologie – věda o podnebí

Význam atmosféry: dýchání, zabraňuje průniku UV záření, pomáhá tvořit tzv. radiační bilanci (udržuje teplotu na Zemi)

Složení atmosféry:

• Plynná část

  • Dusík (78 %)

  • Kyslík (21 %)

  • CO2 (0,03 %)

  • Vzácné plyny – argon, xeon

• Kapalná část

  • Vodní páry

  • Voda

• Pevná část

  • Prach

  • Písek

Vrstvy atmosféry

• Troposféra

  • Do 11 km

  • Vznik počasí a srážek

  • Teplotní gradient – každých 100 m n.m. v. klesne teplota o 0,65°

  • S nadmořskou výškou klesá tlak → řidší vzduch

• Stratosféra (O3)

  • Do 50 km

  • Ozonová vrstva je část stratosféry ve výšce 25-30 km nad zemí, kde se nachází zvýšený počet ozonu oproti dvouatomovému kyslíku, chrání před UV zářením

  • Ozonová díra – ztenčení ozonové vrstvy, způsobeno emisemi vypuštěnými člověkem

  • Teplota zde roste

  • Suchý vzduch bez oblaku

• Mezosféra

  • Do 90 km

  • Ionosféra – odráží radiové vlny

  • Malá hustota vzduch

  • Teplota klesá

• Termosféra

  • Do 800 km

  • Teplota až 1500°

  • Polární záře

• Exosféra

Vzduchové hmoty

• Rozsáhlé jednotné masy vzduchu, které se od sebe liší fyzikálními vlastnostmi (tlakem, teplotou, vlhkostí)

• 4 typy:

  • Arktické/ antarktické (mezi 60° a 90° z.š.)

  • Polární (35° a 60° z.š.)

  • Tropické (10° a 35° z.š.)

  • Rovníkové (0°-10°)

Atmosférické fronty

• Tvoří rozhraní mezi vzduchovými hmotami

• Velká proměnlivost počasí

  • Izolinie – čáry, které spojují místa se stejnou hodnotou nějaké veličiny

  • Izotermy – čáry, které spojují místa se stejnou teplotou

  • Izobary – čáry, které spojují místa se stejným tlakem

• Anticyklony – oblast tlakové výše (tlaková výše – jasno, bez oblačna a srážek)

  • Léta horká

  • Zimy – velký mráz

• Cyklona – oblast tlakové níže (tlaková níže – teplý vzduch stoupá vzhůru, ochlazuje se, kondenzuje se, vzniká oblačnost)

  • Zima – sněhové srážky

  • Léto – dešťové srážky

• Stálé cyklony a anticyklony – oblasti, kde se celoročně vyskytují tlakové výše nebo níže (Islandská tlaková níže, Sibiřská tlaková výše)

• Tropická fronta – rozsah cyklon a anticyklon jen 200 km

  • prudké vířivé větry

• Polární fronta – rozsah cyklon a anticyklon až 2000 km

  • velká proměnlivost počasí

• Tropické cyklony

  • Prudké ničivé větry (tajfuny) o rozsahu 200-300 km na tropické frontě (Indonésie, Kuba, Vietnam, Filipíny)

Oběh atmosféry

Vítr – vyrovnávání rozdílů mezi tlakovou výší a tlakovou níží. Vždy vane z nižší teploty (z výše) do vyšší teploty (do níže)

• na obratnících (30°) se vzduch ve výšce chladí, ztěžkne a klesá → tlaková výše

• Pohyb vzduchu – z výše vane do níže

• Coriollisova síla – doplňková síla zemské rotace, která stáčí větry na severní polokouli doprava a na jižní doleva

• Pravidelné větry – pasáty (suchá větry vanoucí od rovníku), východní větry (vanou z východu), západní větry (ovlivňují mírný pás, vanou ze západu)