Biosféra a pedosféra
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
6. Biosféra a pedosféra
BIOSFÉRA
= sféra s vhodnými podmínkami pro život, vše živé na Zemi (fauna, flora)
zahrnuje části: litosféry, pedosféry, hydrosféry, atmosféry, kryosféry
přetváření sluneční energie do živé hmoty
důležité probíhají biochemické procesy:
produkce – tvorba organických látek
dekompozice – rozklad odumřelé organické hmoty
EKOSYSTÉM
= geobiocenóza (tvořena biocenózou a biotopem)
biotop = místo, poskytující organismům vhodné podmínky pro život
biocenóza = společenství/soubor všech organismů na určitém území (biotopu)
fytocenóza – rostlinné společenstvo
zoocenóza – živočišné společenstvo
dělení ekosystému:
přírodní ekosystémy: druhově bohaté, stabilní, schopné vývoje a autoregulace, složité potravní vztahy (louka, les, rašeliniště)
umělé ekosystémy: vytvořené člověkem, malý počet druhů, nestabilní, snadno narušitelné, neschopné autoregulace, lidé je musí udržovat (hnojením), (zahrada, park, rybník)
soubory ekosystémů tvoří geobiomy:
= stabilní biogeografické jednotky existenčně podmíněné makroklimatem
šířková pásmovitost – vegetační pásma = biomy (vnik sklonem zemské osy – různé životní podmínky)
horizontální pásovitost (pouště, savany…) – mění se od rovníku k pólům
tvoří je pásy rostlinstva s charakteristickými soubory živočichů
v každém je všude stejná životní forma vegetace (přizpůsobena podnebí příslušného pásu = klimaxové vegetace)
výšková stupňovitost má také vliv na rozložení biomů – nadmořská výška (např. Andy – J Amerika, Ekvádor) - stupně: nížinný, pahorkatinný, podhorský, horský, subalpínský, alpínský
BIOGEOGRAFIE
vědní obor – studium zákonitostí prostorového uspořádání biosféry
dělí se na:
fytogeografie – studuje rozšíření rostlin
zoogeografie – studuje rozšíření živočišstva
EKOLOGIE
vědní obor – studium vztahů mezi organismy a prostředím či mezi organismy navzájem
JEDNOTLIVÉ BIOKLIMATICKÉ PÁSY / GEOBIOMY (od rovníku k pólům):
tropické deštné lesy
oblast kolem rovníku (10° šířky na obě strany)
Amazonie (J Amerika – Brazílie), Indonésie, Konžský prales (Afrika)
nestřídání 4 ročních období
stále stejné teploty (asi 25°C) i srážky (2000 – 3000 mm/rok) – celoroční vlhké klima
půda: červenozemě a žlutozemě
fauna: hodně endemitů, anakonda, šimpanz (K), gorila (K), lenochod, mravenečník, tapír, papoušci
flora: epifysy (rostliny žijící přisedle na jiných) poloopadavý porost, orchideje, liány, mahagon, eben, kakaovník
stromová patra:
kořenové/bylinné/keřové/stromové
stromové patro – nejbohatší život ( na zemi je tma), až 50 m
význam: zdroj léků – přírodní léčiva, plíce světa (pohlcování CO2)
kácení a vypalování kvůli získávání zemědělské plochy a vzácného dřeva – rychlá eroze – asi po 3 letech je půda opět neúrodná – vzniká druhotný les (mnohem chudší než původní)