Česko_regiony
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ústecký kraj
tvoří hlavní energetickou základnu ČR
vyznačuje se značně různorodým charakterem krajiny: zatímco jižní část vyplňují roviny Poohří a Polabí s teplým a suchým podnebím ve srážkovém stínu Krušných hor, sever vyplňuje pásmo Krušných hor, jejichž jižní zlomové svahy spadají příkře do Mostecké pánve
střední část kraje tvoří mladovulkanické České středohoří, které je průlomovým údolím řeky Labe rozděleno na dvě části
na území Ústeckého kraje leží největší hnědouhelná pánev ČR
dlouhodobá povrchová těžba uhlí výrazně pozměnila charakter krajiny, zvláště na území okresů Most, Chomutov a Teplice
na těžební činnost navazuje řada tepelných elektráren (Počerady, Tušimice, Prunéřov aj.)
i další průmyslová odvětví regionu (chemický, papírenský, sklářský průmysl) jsou energeticky náročná
zemědělství má dobré podmínky a větší význam v okresech Litoměřice a Louny, kde se pěstuje hlavně zelenina a ovoce
významné postavení zde má také pěstování chmelu, zejména na Žatecku
velký význam má doprava: splavný tok Labe je využívanou vodní cestou
první tranzitní železniční koridor (Děčín – Břeclav) spolu s dálnicí D8 (Praha – Drážďany) zlepšují dopravní napojení kraje
největšími městy jsou Ústí nad Labem, Most, Teplice a Chomutov
pro severovýchod kraje je střediskem Děčín
v zemědělské části kraje dominují Litoměřice a Louny
v současné době je závažným problémem oblasti rostoucí nezaměstnanost, která patří k nejvyšší v ČR
Liberecký kraj
je převážně hornatým krajem (Lužické hory, Jizerské hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, západní část Krkonoš)
nejhustěji je osídlena Žitavská pánev, ve které leží Liberec a Jablonec nad Nisou: obě města vytváří sídelní aglomeraci
třetím největším městem je v jihozápadní části kraje Česká Lípa, která patřila v letech rozvoje těžby uranových rud (70. a 80. léta 20. stol.) k nejrychleji rostoucím městům ČR
významná jsou ložiska sklářských a slévárenských písků na Českolipsku, stavebního a dekoračního kamene – žuly (Liberecko, Jablonecko) a štěrkopísků glaciálních a fluvioglaciálních sedimentů na Liberecku
v hospodářství kraje převládá průmyslová výroba, která se zde začala intenzivně rozvíjet během 19. stol., kdy bylo město Liberec s převahou obyvatel německé národnosti druhým největším městem českých zemí: k tradičnímu textilnímu a sklářskému průmyslu přibylo po druhé světové válce strojírenství
Královéhradecký kraj
vyplňuje území severovýchodních Čech
zatímco sever a východ kraje je hornatý (Krkonoše s nejvyšší českou horou Sněžkou, Orlické hory), jih a západ přechází postupně do úrodné Polabské nížiny
charakteristickým rysem osídlení je velké množství středních a hlavně menších sídel
centrem a největším sídlem kraje je Hradec Králové s rozsáhlým průmyslem
dalšími většími městy jsou Trutnov, Jičín, Náchod nebo Vrchlabí
nerostné bohatství kraje je malé: větší význam mají pouze ložiska kvalitních sklářských písků a štěrkopísků v údolních nivách
na Žacléřsku (v oblasti mezi Krkonošemi na západě a Orlickými horami na východě) jsou ložiska černého uhlí (Žacléřsko-svatoňovická pánev)
v kraji je významná průmyslová výroba: tradiční je textilní průmysl se zaměřením na bavlnářství (zejména na Náchodsku a Trutnovsku), po druhé světové válce došlo k rozvoji strojírenství, gumárenství (Náchod) a potravinářství
zemědělsky využívané jsou pozemky v jižní části kraje, kde se pěstuje pšenice a cukrovka
na Jičínsku jsou rozsáhlé ovocné sady
významnou úlohu v ekonomice hraje cestovní ruch: Krkonošský národní park patří k turisticky nejatraktivnějším oblastem ČR; turisticky přitažlivá jsou také pískovcová skalní města (Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Prachovské skály v Českém ráji) a řada kulturních památek (např. zámek Ratibořice na Náchodsku, kde prožila své dětství spisovatelka Božena Němcová; městská památková rezervace Nové Město nad Metují; renesanční zámky v Častolovicích a Opočně)
mocné pískovcové vrstvy obsahují velké zásoby kvalitních podzemních vod a na řadě míst vyvěrají minerální prameny (Janské Lázně, Lázně Bělohrad, kyselka Ida v Bělovsi)