Další tělesa sluneční soustavy

Další tělesa sluneční soustavy

Hlavní pás planetek (asteroidů)

• Obíhají po málo výstředních drahách mezi Marsem a Jupiterem cca v rovině ekliptiky

• Patrně zbytky (planetesimály) původního materiálu, z něhož vznikaly planety

• Planetky (asteroidy) - skalnatá ledová tělesa nepravidelného tvaru

• Největší a 1. objevená (1801) – Ceres (průměr 1 km) - řazena mezi tzv. trpasličí planety)

• Existuje riziko srážky se Zemí (před 65 mil. Let – vyhynutí dinosaurů) - dráhy větších těles sledovány (očíslováno cca 10 000 planetek)

Kuiperův pás

• Za dráhou Neptuna: tvořen drobnými tělesy (trpasličí planety, asteroidy, krátkoperiodická kometární jádra) – zbytky pův. materiálů, z něhož vznikaly planety

• Trpasličí planety - např. Pluto, Eris

• Tvořeny horninami, ledem (i vodním)

Ootrův oblak

• Velmi rozsáhlá oblast na periférii Sluneční soustavy, zásobárna dlouhoperiodických kometárních jader a planetek

• Zřejmě pozůstatek materiálů z doby utváření Sluneční soustavy

Komety

• Z kometárního jádra, komy, ohonu

• Hl. část komet – kometární jádra – drobná tělesa (průměr několik km) na periférii Sluneční soustavy (Kuiperův pás, Oortův oblak) obíhající kolem Slunce po velmi protáhlých výstředních drahách: z hornin, ledu ( i vodního)

• S přibližováním se ke Slunci se jádro ohřívá, led se odpařuje: vodní pára a uvolněné plyny s prachem vytvoří kolem jádra zářící oblak (koma) - na obloze se objeví kometa

• Tlakem Slunečního větru jsou plynné a prachové částice odkláněny směrem od Slunce - vytváří kometární ohon (ocas) (největší v těsné blízkosti Slunce) - díky tlaku Slunečního větru směřuje vždy od Slunce

• S každým dalším přiblížením se ke Slunci se kometární jádra více a více odpařují a zmenšují: až se rozpadnou: z odloučených kusů vznikají meteoroidy obíhající dále po oběžné dráze původní komety: tyto meteoroidy tvoří meteorické roje pozorovatelné vždy, když Země protíná oběžnou dráhu bývalé komety

• Halleyova kometa – periodicita 76 let, naposledy 1986, dále 2061

Meteoroidy

• Drobná tělesa (cm – m) obíhající kolem Slunce buď nahodile (jednotlivě) nebo v celých rojích (meteorické roje): velké meteoroidy se nazývají asteroidy

• Pokud se dostanou do zemské atmosféry? Třením září a zpravidla shoří – pozorujeme optický úkaz meteor

• Meteorické roje (viz. Komety) – meteory zdánlivě vylétávají z jednoho místa na obloze zvaného radiant: podle jeho polohy v souhvězdí je meteorický roj pojmenován (např. perseidy zdánlivé vylétávají koncem srpna ze souhvězdí Persea

• velké množství meteorů = meteorický déšť

• jasný meteor = bolid

• pokud meteoroid neshoří celý a jeho zbytek dopadne na zem, označuje se jako meteorit (tektit): následkem pádů meteoritů na zemský povrch vznikají meteoritické (impaktní, tj. dopadové( krátery (nejznámější v Arizoně)

• tektity mohou být kamenné nebo železné: příkladem jsou vltavíny (horninová tavenina, ktwerá utuhla a následné dopadla na území j. Čech po dopadu velkého meteoritu v Bavorsku v třetihorách)