Hospodarstvi CESKERE PUBLIKY

B, ENERGETIKA

Výroba paliv a energie v ČR : a, tepelné elektrárny = 61%

b, jaderné elektrárny = 35%

c, vodní elektrárny = 4%

1. Tepelné elektrárny - Jsou dominantní, vázány na palivo ( v ČR hnědé uhlí) a vodu.

Staví se v místě těžby. Jsou velkými znečišťovateli ŽP.

A, SZ Čechy- Tušimice, Prunéřov, Počerady, Opatov,

Mělník, Chvaletice

B, S Morava – Dětmarovice

1. Jaderné elektrárny – Pracují na uran, kterého je nadbytek, spotřebují ho málo. Jsou „ekologické“. Problémy s úložišti paliva.

Dukovany Temelín

1. Vodní elektrárny - neznečišťují, levná výroba, vázány na přírodní podmínky

dlouhodobost výstavby nejvíce na Vltavě ( Vltavská kaskáda – Lipno,Orlík, Slapy ) Dlouhé Stráně(největší v Evropě) – přečerpávačka - Dalešice – Jihlava

1. Větrné elektrárny - Ostružná, Mravenečník – Jeseníky …doplňující zdroj

C, HUTNICTVÍ

Charakterizujeme ho jako odvětví těžkého průmyslu. Dělí se na černou a barevnou metalurgii.

1. Černá metalurgie – náročná na suroviny, vodu, energii, plochu.

Znečišťuje ŽP.

Vzhledem k malým zásobám u nás dovoz železné rudy : Španělsko, Švédsko, Indie, Brazílie

Hlavní oblasti: a, Ostravsko – Vítkovické železárny, Nová Huť,

Třinecké železárny.

Navazují ocelárny a válcovny plechu v Karviné,

Frýdku-Místku,Bohumíně

2. Barevná metalurgie – Malý význam, závislá na dovozu surovin

a, Střední Čechy – Praha a okolí ( Příbram, Mníšek, Rokycany)

b, S. Morava – Šumperk – prášková metalurgie

D, STROJÍRENSTVÍStrojírenský průmysl byl již před druhou světovou válkou nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím Československa. Už ve 30. letech minulého století patřilo Československo mezi 10 nejvýznamnějších strojírenských států na světě a toto postavení si zachovalo až do 80. let, přičemž každý z ostatních devíti států s větší strojírenskou výrobou měl i větší počet obyvatel. Již při prvním nahlédnutí do mapy průmyslu České republiky je patrné, že jsou strojírenské závody rozptýleny po celé republice. Strojírenský průmysl má vedle průmyslu potravinářského a textilního největší územní rozptyl výrobních jednotek. Strojírenské obory, které mají úzkou návaznost na jiná průmyslová odvětví, jsou umístěny v jejích blízkosti – textilní, dopravní a chemické strojírenství. V období po druhé světové válce se zakládaly nové strojírenské závody (většinou elektrotechnické) tam, kde byl nedostatek pracovních příležitostí. Strojírenský průmysl tu byl činitelem sociálním, poskytoval možnosti k vyrovnání životní úrovně obyvatelstva v neprůmyslových nebo jen málo či jednostranně vyvinutých průmyslových oblastech (spotřební průmysl). Proto také určité obory investičního strojírenství, tj. závody vybavující stroji některé jiné průmyslové závody, nacházíme většinou v místech, kde je toto spotřební odvětví rozvinuto: potravinářské strojírenství je u potravinářských závodů, dopravní strojírenství v dopravních střediscích atd. Strojírenský průmysl jako nejsilnější odvětví našeho průmyslu s největším počtem pracovníků výrazně ovlivňuje hospodářský význam oblasti. Strojírenská výroba je v České republice nejvíce soustředěna ve středních Čechách a v Praze, v Brně a okolí, v oblasti Ostravy a na střední Moravě mezi Přerovem, Olomoucí, Vsetínem a Zlínem. K dalším střediskům strojírenství patří Mladá Boleslav, Plzeň a okolí, Pardubice, Hradec Králové a v severních Čechách Liberec a Jablonec nad Nisou. Největší podíl na celkové strojírenské výrobě mají obory: • dopravní strojírenství • výroba strojů a zařízení pro průmysl • elektrotechnika a elektronika (mnoho podniků z důvodů nekonkurenceschopnosti zaniká, avšak další vznikají). Těžké strojírenství zajišťuje výrobu základních výrobních prostředků pro vlastní potřebu strojírenství a ostatní odvětví a obory a je rozhodujícím odvětvím strojírenského průmyslu. Těžké strojírenství je výrazně zastoupeno v blízkosti hutí. Závody těžkého strojírenství najdeme na Ostravsku (ZD Bohumín,Vítkovice, Nová huť, Třinecké železárny), v Praze (ČKD Praha), Plzni (Škoda), Hradci Králové (ČKD), Opavě (Ostroj) a Přerově (PSP). Zařízení pro elektrárny se vyrábí v První brněnské strojírně a v Blansku (ČKD). Gumárenské stroje se vyrábějí v Komárově u Hořovic (Buzuluk) a v Chodově u Karlových Var (Chodos). Stroje pro potravinářský průmysl vyrábějí v Hradci Králové (konzervárny, sladovny, pivovary, lihovary aj.), v Pardubicích ( Prokop – mlýnské stroje) a v Kolíně (Frigera – chladicí zařízení). Sklářské strojírny jsou v Turnově (Sklostroj). Strojírny pro průmysl celulózy a papíru jsou v Litovli (Papcel). Textilní strojírenství je převážně soustředěno do oblastí textilní výroby, při níž zpravidla vzniklo. Významným střediskem textilního strojírenství je Liberecko (SVV Elitex Liberec, Elitex Chrastava – výroba strojů a zařízení pro tkalcovny, pletárny a textilní tiskárny) a Třebíč. Šicí stroje se vyrábí v Brně (Zetina) a Boskovicích (Minerva). Obuvnické stroje a zařízení se vyrábějí především v centru obuvnického průmyslu – Zlíně (Remont). Důležitým oborem strojírenství je výroba obráběcích a tvářecích strojů, které užívají další strojírenské závody ve výrobě – soustruhy, frézky, brusky, lisy apod. Velké závody tohoto oboru jsou ve Zlíně (ZPS), Plzni (Škoda – těžké obráběcí stroje), Sezimově Ústí (Kovosvit) Kuřimi (Tos). Hlavním výrobcem vzduchotechniky jsou závody v Milevsku (ZVVZ). Ve starých strojírenských střediscích doplňují závody silnoproudé elektrotechniky základní obory těžkého strojírenství v Praze (Elektropřístroj, Závody elektrotechnických zařízení) a v Plzni (Škoda). Na střední Moravě se rozvíjí elektrotechnická výroba ve Vsetíně (TES) a v Mohelnici (MEZ). Slaboproudá elektrotechnika je odvětví poměrně mladé se závody rozptýlenými po celé republice. Drobná a jemná práce v čistém prostředí, s většími nároky na práci než na množství materiálu poskytuje zaměstnání především ženám. Největší zaměstnanost je v několika závodech Tesla v Praze (Hloubětín, Karlín, Vršovice, Holešovice). Televizory se vyrábí v Rožnově pod Radhoštěm (Tesla Television), zabezpečovací zařízení v Lanškrouně (Tesla), rozvaděče v Kolíně (Tesla), radary v Pardubicích (Tesla) a speciální lékařské přístroje ve Valašském Meziříčí (Tesla). Přístroje zdravotnické techniky se vyrábí v Praze (Chirana). Dlouhou tradici má v ČR dopravní strojírenství. Elektrické lokomotivy se vyrábí v Plzni (Škoda), motorové v Praze (ČKD) a vagóny ve Studénce a v Ostravě (ČKD Vagónka). Na výrobě automobilů se podílejí svými výrobky desítky závodů. Naše největší automobilka je v Mladé Boleslavi (Škoda Auto). Nákladní automobily se vyrábí v Kopřivnici (Tatra), Liberci a Mnichově Hradišti (Škoda Liaz) a Praze (Daewoo Avia). Autobusy se montují ve Vysokém Mýtě (Karosa), tramvaje a metro v Praze (Škoda), Velké loděnice jsou v Praze, Mělníku a Děčíně (České loděnice). Výroba traktorů je v Brně (Zetor), dopravní vozíky v Děčíně (Desta). Zemědělské mechanizační prostředky dodávají závody v Pelhřimově a Prostějově(Agrostroj) a Opavě (Ostroj). Stavební strojírenství zajišťuje nejen výrobu stavebních strojů, ale též dopravních zařízení (Transporta Chrudim). Závody v Novém Městě nad Metují (Stavostroj) se specializují výhradně na stavební a silniční stroje. Spotřební strojírenství je rozptýleno po celém území republiky. Elektrické spotřebiče se vyrábí v Hlinsku (ETA), pračky ve Fulneku (Romo), elektrické a plynové sporáky v Mariánském údolí u Olomouce (Mora).