Hydrosféra

MOŘSKÉ/ OCEÁNSKÉ PROUDY

• Pohyby ohromných mas vod napříč oceány

• Dělíme na:

  • Povrchové

  • Hlubinné

  • Výstupné, sestupné

• POVRCHOVÉ MOŘSKÉ PROUDY

  • Teplé – přinášejí teplejší vodu z nižších zem. Šířek do vyšších

    • Golfský proud, Brazilský proud

  • Studené – přivádějí chladnější vodu z vyšších zem. Šířek k rovníku

    • Labradorský, Humboldtův

• Klimatický vliv

VODSTVO PEVNIN

• Tvoří vody povrchové, voda ve sněhu a ledu a vody podpovrchové

LEDOVCE

• Vznik při akumulaci sněhem pokrývky

• Výskyt – dostatečný přísun sněhu, celoroční nízké teploty

• DĚLENÍ

  • Pevninský – nejrozšířenější ( Antarktida, Grónsko ) – 96%

  • Horský

• Pohybují se, rychlost rúzná max. 5 km/h

PODPOVRCHOVÁ VODA

• 25% voda

• Dělí se na vodu PŮDNÍ ( půdní vlhkost ) a PODZEMNÍ ( spodní voda )

• vzniká vsakováním ( infiltrace srážkové vody )

  • průliny ( nezpevněné horniny )

  • pukliny, praskliny – nezpevněné

• místa přirozeného toku podzemní vody ze zvodněných vrstev = PRAMEN

• určuje vydatnost ( m3/s, u méně l/s )

• ARTÉZKÁ PÁNEV

  • Podzemní vody s napjatou vodní hladinou

  • Voda mezi 2 nepropustnou hladinou

JEZERA

• Přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou

• 0,5 % zásob sladkých vod na Z

• Dělení podle vzniku:

  • Vulkanická

  • Tektonická

• Dělení podle vzniku činností exogenních sil

  • Ledovcová

  • Krasová

  • Pobřežní

• Dělení podle smíšeného původu

• 3 oblasti

  • S Amerika – 25 %

  • V Afrika – 22 %

  • Bajkal – 18 %

SLANÁ VODA

1. Vyskytují se v oblastech, kde převládá výpar nad srážkami ( subtropy )

2. Zbytková jezera

• Největší – Kaspické moře

• Nejslanější – Mrtvé moře – na hladině 245 promile, na dně 300 promile

PŘEHRADNÍ NÁDRŽĚ

• Zadržují 5x než V v řekách

• Dělení podle účelu

  • Ochranné – slouží i zadržení vody při povodních

  • Zásobní – slouží k zadržení vody, která je vypouštěna regulovaně podle potřeby

  • Vyrovnávací – budovány hydroelektrárnami

  • Víceúčelové – výroba elektrické E, zásobování pitné vody, zavlažování

• Největší rozlohou

1. Afrika – řeka Volta

2. Brazílie – Tucurui - řeka Tokantis

3. Churchil – Kanada – Hamilton

• Nejobjemnější

  • Kaniba

  • Bradská na Agaře

  • Asuánská na Nil

ŘEKY

• Zajišťují odtok vody do oceánu

1. DÉLKA ŘEKY

   • Vzdálenosti pramene a ústí ( km )

   • Nejdélší – Amazonka , Nil, Missippi – Misouri

2. SPÁD ŘEKY

   • Výškový rozdíl mezi 2 libovolnými body na řece

3. Povodí = je území ze, kterého hlavní tok s přítoky odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu

   1. Nej

      1. Amazonka

      2. Kongo

      3. Nil

4. Rozvodí = hranice mezi povodími, určují různé typy říční síťě

5. Průtok = množství vody, které protéka průtočním profilem řeky za 1 vteřinu

   • Největší průtok – Amazonka, Kongo, Ganga … Vltava, Labe

TYPY ŘÍČNÍ SÍTĚ

1. stromovitá říční síť (př. Morava) – vyskytuje se v oblastech se stejně erozně odolnými horninami, pravé a levé přítoky ústí do hlavního toku víceméně pravidelně po celé jeho délce, celkový průtok je pravidelně rozložený,

2. pravoúhlá říční síť (př. Odra) – vytváří se v tektonicky narušených oblastech, kdy jednotlivé toky sledují směr zlomů a jsou na sebe kolmé, má podobné vlastnosti jako stromovitá říční síť,

3. mřížovitá říční síť (př. Rhöna) – jednotlivé toky na sebe navazují v téměř kolmých směrech, přičemž jeden ze směrů tvoří vždy delší úseky přítoků, vzniká v jednoduše zvrásněných pohoří jurského typu,

4. paprsčitá (radiální) říční síť (př. Hron) – vzniká ve vulkanických oblastech na sopečných kuželech a v pánvích, kdy se vodní toky rozbíhají, nebo naopak sbíhají,

5. prstencovitá (anulární) říční síť (př. Temže) – vyznačuje se dlouhými, prstencovitě prohnutými úseky a krátkými přítoky, vytváří se v klenbách nebo v rozsáhlých pánvích.