Kanada

12b Kanada

Členství: OSN, OAS, NATO, Britské společenství národůRozloha: 9 976 139 km2Obyvatelstvo:30.750 000(2000)Hustota zalidnění: 3 obyvatelé na km2Měna: 1 kanadský dolar = 100 centůRoční příjem: 18 635 USDNárůst obyvatel: 24 000 na rokPrůměrná délka života: ženy - 81 let, muži – 74 letHlavní město: OttawaDalší velká města: Toronto, Monteral, Vancouver, Edmonton, Calgary, Winnipeg, Québec a HamiltonJazyky: angličtina (63%) a francouzština (25%), bilingvní (16%)Náboženství: římskokatolické (46%), protestantské (30%) Sjednocená kanadská církev (15%), anglikánské (10%) Kanadské provincie a teritoria: Alberta (Edmonton), Britská Kolumbie (Victoria), Manitoba (Winnipeg), New Brunswick (Frederickson), Newfoundland (St, John s), Nové Skotsko (Halifax), Ontario (Toronto), Ostrov prince Edvarda (Charlottetown), Québec (Québec), Saskatchewan (Regina), Yukon (Whitehorse), Northwest Territories (Yellowknife).Nunavat.

Povrch

Rozlohou je Kanada na druhém místě ve světě. Pobřeží je lemováno četnými ostrovy (tvoří šestinu z celkové rozlohy). Největší pohoří jsou Kordillery-Mt. Logan (6 050 m) , dále je zde Mackenzieovo pohoří. Plošiny a nížiny tvoří 3/4 celkové plochy Kanady. Na východě podél Hudsonova zálivu se rozprostírá Laurentinská plošina s četnými jezery, přecházející až na poloostrov Labrador. Na severu je rozsáhlá Arktická nížina pokryta tundrou a téměř neobydlena. Území Kanady je bohaté na velké množství řek, a hlavně jezer. Hospodářsky nejdůležitější je řeka sv. Vavřince vytékající z Velkých jezer. Po celé délce toku je splavná. Pásmo Velkých jezer značí hranici s vnitrozemskými planinami a prériemi.Od 56° severní šířky je zde tundra, na severu jsou oblasti věčného ledu.

Hlavní řeky: Mackenzie - Otročí , Sv. Vavřince , Yukon .

Podnebí

Kontinentální, na severu arktické, při pacifickém a atlantickém pobřeží přímořské. Na dálném severu je polární klima. Většina území je nejméně půl roku pod sněhem, polovinu zabírá permafrost. Vegetační období je i na jihu krátké. Pouze při tichomořském pobřeží na jihu moře nezamrzá. Většina Kanady zažívá extrémní teplotní výkyvy s mírnými léty a dlouhými a studenými zimami. Průměrné teploty se pohybují od -11° C do 21° C. Podnebí Kanady je vzhledem k velké rozloze značně rozdílné v jednotlivých oblastech. Při východním pobřeží zemi ochlazuje studený Labradorský proud. Také při západním pobřeží je pásmo přímořského podnebí s velkým množstvím srážek, ale vlivem teplého Severopacifického proudu je zde tepleji než ne východě. V horských oblastech je vysokohorské podnebí.

Historie Kanady

Kanada je jedna z bývalých britských kolonií. První národy, které osídlily americký kontinent, přišly ze Sibiře přes Beringovu úžinu a Aljašku během poslední doby ledové asi před 30 000 až 10 000 lety. Jsou to předkové dnešních Eskymáků neboli Inuitů. Dnes žijí v oblasti Grónska a je zde zachován původní styl života. Postupně během několika tisíců let se rozšířili také směrem na jih. První Evropané, kteří vstoupili na kanadské území, byli vikingští dobyvatelé. V roce 1497 přistála u břehů loď anglické expedice za vedení italského mořeplavce Giovanniho Cabota. V 16. století začalo mnoho známých dobyvatelů pronikat do vnitrozemí a mezi nimi byl i Jacques Cartier, který údajně Kanadu pojmenoval. Francouzi na kanadském území vytvořili 2 kolonie: Novou Francii a Quebec. Živili se výnosným obchodem s kožešinami, což naráželo na odpor Angličanů, kteří osídlili sousední provincie tzv. Nové Anglie. Během 18. století vystupňoval francouzsko-anglický spor 7. letou válkou. V roce 1763 byl uzavřen Pařížský smír a Kanada podle této smlouvy postoupila kolonii Quebec i přímořské provincie Británii. V roce 1818 po pokusu Američanů ovládnout britské državy byla stanovena rovnoběžka 49 s.š. jako kanadsko-americká hranice. Schválením zákona o Britské Severní Americe v roce 1867 vzniklo britské dominium Kanada. Dnes Kanada zahrnuje deset provincií a tři národní teritoria.