KRAJ VYSOČINA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
KRAJ VYSOČINA
POLOHA – na pomezí Čech a Moravy, sousedí s – Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Nejjižnější část Kraje Vysočina je vzdálena přibližně 5 km od státní hranice s Rakouskem.
krajské město – Pardubice, další města – Chotěboř, Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč…
OKRESY – Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou
POVRCH
Českomoravská vrchovina – horniny patří k nejstarším ve stř. Evropě, původně vysoké pohoří – ale erozí a zvětráváním natolik obroušeno, že dnes má jen zvlněný reliéf
Jihlavské vrchy – Javořice 837 m
Žďárské vrchy – Devět skal 836 m
nížiny zcela chybějí
VODSTVO
Svratka – pramení ve Žďárských vrších
Jihlava – Jihlavské vrchy
Sázava – vytéká z rybníka Velké Dářko
je zde mnoho rybníků – nejvíc v okolí Žďáru nad Sázavou (Velké a Malé Dářko, Medlov, Sykovec), velké vodní nádrže (Švihov, Dalešice, Mohelno)
KRAJINY
převládá jediný krajinný typ s typickou mozaikou lesů, polí, vesniček a rybníků
půdy méně úrodné, přirozený jedlo bukový les nahrazen smrkovou monokulturou (z velké části) – místy rostou i modříny a borovice
příroda poměrně zachovalá -> turisticky atraktivní
CHKO Žďárské vrchy, zasahuje CHKO Železné hory
PODNEBÍ
poměrně chladno (vliv nadmořské výšky) a vlhké
Českomoravská vrchovina tvoří překážku západním větrům, velmi čisté ovzduší až na průmyslové oblasti
HOSPODÁŘSTVÍ
hospodářsky méně vyspělá část země
průmysl – mladší než v ostatních krajích, strojírenský (Žďár n. Sázavou, Jihlava) ostatní průmysl – zpracování zemědělských plodin, dřeva, kamene
Jaderná elektrárna Dukovany – JV od Třebíče, 1/5 el. energie v ČR
textilní a oděvní výroba – Humpolec, Havlíčkův Brod, Jihlava
potravinářský průmysl – zpracování masa (Kostelec u Jihlavy), výroba nápojů a mlékárny
zemědělství – pěstování méně náročných plodin, brambory, len, pícniny, chov skotu
DOPRAVA – kdysi zaostalá, vybudování železnice Praha-Kolín-Žďár n. Sázavou, a výstavba D1 -> rychlejší spojení
OBYVATELSTVO
vzhledem ke své poloze osídlen později, v 11. stol. osídlena téměř celá Vysočina, vyšší polohy až o 2 stol. později
těžba kovů ve středověku – Humpolec (zlato), Jihlava (stříbro) železné rudy (Žďársko) – do míst těžby se stěhovali hl. Němci
průmysl tolik nepodnítil přísun obyvatelstva do kraje, až po 2. světové válce, kdy se stal významnějším
nízká hustota zalidnění, venkovský charakter osídlení
nízký průměrný věk a také velký počet věřících
národopisný region Horácko (mezi Žďárem nad Sázavou, Jihlavou a Humpolcem)