PEDOSFÉRA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
PEDOSFÉRA
= půdní obal země, tvořený půdou
PŮDA
= složka přírodního prostředí na rozhraní mezi živou a neživou přírodou.
Tvoří ji pevné anorganické částice nerostů a hornin (zvětralé), rostlinné a živočišné organismy (edafon), odpadní produkty aktivity těchto organizmů a humus (=soubor organických látek rozkládajících se těl odumřelých organismů).
Volné prostory mezi pevnými částicemi půdy vyplňuje půdní voda (resp. půdní roztok s rozpuštěnými minerálními i organickými látkami) a půdní vzduch (složený z dusíku, kyslíku, oxidu uhličitého a dalších plynů)
nejvýznamnější a těžko obnovitelný přírodní zdroj -> živitelka rostlinstva a přeneseně i živočišstva, přirozeným domovem živočichů, velký vodohospodářský význam (zadržuje vodu a působí jako filtr)
podle velikosti zrn hornin a nerostů (pevné složky půdy) rozlišujeme:
jemnozem (<2mm)
drť – skelet (>2mm)
zrnitost je dána zastoupením a poměrem jednotlivých složek
podle zrnitosti rozdělujeme půdní druhy, a to:
lehké (písčité) půdy – snadno obdělávatelné, dobře propustné pro vodu, slabě poutají živiny (jsou vyplaveny vodou) 0,1 -2mm
těžké (jílovité) půdy – nesnadno obdělávatelné, těžko propustné (-> snadno se zamokřují), málo provzdušněné a velká část pro rostliny nevyužitelná <0,01mm
středně těžké (hlinité) půdy – nejúrodnější 0,01 – 0,1mm
kamenité půdy – obsah drti více než 20%
podle chemického složení a půdní reakce:
půdy kyselé (vlhčí oblasti) pH <7
půdy neutrální až zásadité (sušší obl.) pH=7, pH>7
přirozená úrodnost – vyvinula se bez zásahu člověka
kulturní úrodnost – kultivace (obdělávaní, hnojení, zavlažování, úpravy) přírodních půd
VZNIK PŮDY
… zvětráváním hornin svrchní části zemské kůry (matečných hornin) a horninových nerostů vzniká na zemském povrchu zvětralinový plášť (půdotvorný substrát). Je to mechanicky rozrušená a někdy i chemicky částečně pozměněná matečná hornina. Ze zvětralinového pláště postupně vzniká půda. Na procesu se podílejí také živé organismy (aktivita) a odumřelé organismy (rozkládající se těla)
KLIMATOGENNÍ TYPY PŮD
arktické půdy a půdy tunder – arktické a antarktické studené pouště, v létě rozmrzají do hloubky méně než 1m, pod touto rozmrzající vrstvou je trvale zamrzlá vrstva (permafrost), v rozmrzající fázi vegetují mechy, lišejníky, nízké plazivky, zakrslé břízy), nevhodné pro zemědělství -> Eurasie (sever) a sever Ameriky
podzolové půdy – na všech matečných horninách ve vlhčím a chladnějším podnebí, severní Amerika (Kanada), Eurasie (Rusko, Skandinávie) – rozšířeny v tajze. Ve střední Evropě – na minerálně chudých a kyselých křemičitanech, pod borovými lesy (nížiny) a smrkovými porosty (vyšší polohy) případně kosodřevinami. Kyselé půdy, malá úrodnost, vyplavování živin, většinou zalesněny, vznikají rozkladem horninových nerostů chemickým působením, malý humózní horizont
hnědé lesní půdy – nerozšířenější původní typ ve střední Evropě, svažité horské terény hlavně pod listnáči, ale i pod jehličnatými stromy, mírně teplé vlhké podnebí, na křemičitanových horninách (žuly, andezity, pískovce), při zemědělském využití vyžadují hnojení a vápnění
hnědozemě – mírně teplé a mírně vlhké podnebí, nížiny, kotliny, na spraších a pod listnáči, kvalitní zemědělské půdy ve středoevropských podmínkách
nivní půdy (kolem řek, zaplavované, zbytky původních lužních lesů), bažinné půdy (tam, kde bývá povrch dlouho zatopen, hromadění špatně rozložených organismů a rostlin), rašelinné půdy (na vysychajících rašeliništích), lužní půdy (černice, nejúrodnější středoevropské půdy, kvalitní humus), rendziny (zvláštní typ půd (horské, na vápencích, dolomitech a slínech, zásadité – Karpaty, Alpy, Kavkaz a další mladá pohoří), oglejené a glejové půdy
černozemě – travnaté stepi, lesostepi mírného pásu,nížiny a roviny, na spraších, černozemní proces – hromadění humusu kořenů trav a bylin, vysoký obsah živin, neutrální pH, nejúrodnější půdy světa - Černé moře, Záp. Sibiř, Ukrajina, až na J Slovensko, u nás Hornomoravský a Dolnomor. úval, dolní Povltaví, střední Polabí a dolní Poohří)
kaštanové půdy – suché stepi, zavlažované jsou obdělávatelné, nezavlažované – pastviny
pouštní a polopouštní půdy – tropický, subtropický a mírný pás, písčité, hlinité, štěrkovité, kamenité, malé množství humusu a hromadí se v nich soli – chudé pastviny, zavlažovány – bavlník, rýže, ovoce, vinná réva)
žlutozemě a červenozemě – velké rozlohy v subtropech a tropech, intenzivním chem. zvětráváním matečných hornin, žluté až červené zbarvení (sloučeniny Fe a Al), savany, pralesy, tropické lesy, kyselejší půdy – bavlník, podzemnice olejná, sója, batáty, tabák, čajovník, citrusy), při intenzivním zemědělství se rychle vyčerpávají