Planeta Merkur - referát

Merkur

Základní údaje Vzdálenost od Slunce: 57 909 175 km (0,38709893 A.U.) Rovníkový poloměr: 2 439,7 km Hmotnost: 0,3302e+24 kg Střední hustota: 5,43 g/cm3 Úniková rychlost: 4,25 km/s Oběžná doba: 88 dní Doba rotace kolem osy: 58 dní a 16 hodin Průměrná teplota planety: 172 °C Datum objevení a objevitel: Znám od starověku Měsíce:žádné většího rozměru

Merkur je ze všech planet Sluneční soustavy nejbližší planeta od Slunce. Svůj název Merkur dostala podle římské mytologie, kde toto označení označovalo posla bohů. Kolem Slunce obíhá Merkur ve vzdálenosti 58 000 000 kilometrů a otočí se kolem něho jednou za 88 dní. Kolem své osy se otočí jednou za 58 dní a 16 hodin, což znamená, že se na povrchu Merkuru střídají velmi dlouhé dny a noci (na naše měřítka). Takto dlouhé prodlevy mezi dnem a nocí mají za následek velké teplotní rozdíly na osvětlené a neosvětlené straně planety, kdy jedna strana je "spalována" Sluncem, kde teplota běžně dosahuje 427 stupňů celsia a druhá mrzne ve vesmírném chladu, kde se teploty pohybují okolo -172 stupňů celsia. Průměrná teplota je ale 172 stupňů celsia. V pořadí co do velikosti je to druhá nejmenší planeta naší Sluneční soustavy. Obvod přes rovník planety je roven 4 878 kilometrům, což pro srovnání je o 40% méně než je obvod Země, ale zase je tato planeta o 40% větší než náš Měsíc. Hmotnost planety je přibližně 1/17 hmotnosti Země (3,303e+23 kg). Průměrná hustota planety je 5400 kilogramů / metr krychlový. Jeho osa je skloněna pod úhlem 7 stupňů vůči sklonu naší osy. V roce 1991 byly na Merkuru objeveny zásoby vody ve formě věčně zmrzlého ledu, jenž byl objeven na dně kráterů, jež jsou na povrchu velice časté. Merkur nemá téměř žádnou atmosféru, protože mu to gravitační síly Slunce nedovolují. Tato slabá atmosféra je tvořena převážně héliem, které je zastoupeno 42%, dále má větší podíl sodík 42%, kyslík 15% a ostatní plyny jsou zastoupeny zbylým procentem. Řadí se mezi planety vnitřní neboli s pevným obalem. Planeta nemá žádný měsíc, který by byl rozměrově významnější.

Povrch planety je velice rozryt krátery od věčného bombardování jeho povrchu asteroidy a meteority, nepůsobí zde žádné erozní vlivy, které by tyto krátery zahlazovaly. K Merkuru se přiblížila pouze jedna meziplanetární sonda, Mariner 10. Sonda byla vypuštěna 3. listopadu 1973. Proletěla okolo planety 29. března 1974 ve vzdálenosti pouhých 705 kilometrů od povrchu. 21. září 1974 proletěla sonda okolo Merkuru podruhé a 16. března 1975 potřetí. Během těchto návštěv pořídila přes 2700 snímků, pokrývajících pouze 45 % povrchu Merkuru. Povrch je tedy zmapován pouze zčásti. Radarová měření z roku 1972, kdy kolem planety prolétala americká sonda Mariner 10, jenž byla po většinu času vystavena obrovskému žáru, které způsobovalo Slunce, ukázala, že se zde nacházejí kaňony až 700 metrů hluboké a krátery, které mají napříč až 50 kilometrů. Tato měření mohla býti nepřesná, protože na Merkuru chybí jakákoliv možnost měření nadmořské výšky, jelikož se zde nenacházejí žádná moře, ani jiné význačné opěrné body pro přesné měření. Planeta samotná je tvořena zemskou kůrou, zemským pláštěm a jádrem, které bude jako na Zemi, tvořené převážně železem, či dalšími těžkými prvky.