Státy Balkánského poloostrova a východní Evropa

Státy Balkánského poloostrova

Základní údaje

• Balkánským poloostrovem se rozumí území na jih od Dunaje (tedy např. ne Rumunsko), nicméně často se pojmy JV Evropa a Balkán zaměňují.

• Sever oblasti leží v mírném podnebném pásu, jih už spadá do subtropického.

• Jde o převážně hornatý terén s významnými nížinami podél Dunaje.

• Kromě Řecka zde leží státy, které byly součástí komunistického východního bloku a teprve od konce 80. let 20. století začaly přecházet k tržní ekonomice a budovat (s nestejným úspěchem) demokratické zřízení.

• Kromě vyspělého Slovinska, které dosahuje úrovně států EU, a relativně rozvinutějšího Chorvatska jde vesměs o průmyslově-agrární státy, potýkající se s řadou hospodářských problémů.

Přírodní podmínky

• Balkánský poloostrov leží v JV Evropě, ze tří stran je omýván Jaderským, Egejským a Černým mořem.

• Většinu území (zvlášť JZ) tvoří mladá vrásová pohoří (Julské Alpy, Dinárské hory, Karpaty, Stara Planina, Rodopy), menší, zemědělsky velmi významnou část nížiny (Podunajská, Valašská, Hornothrácká).

• Zvlášť geomorfologicky cenné území je krasová oblast v Dinárských horách s množstvím jezer, jeskynních systémů atd. (např. známá Plitvická jezera v Chorvatsku).

• Sever pokrývají listnaté a smíšené lesy (ve vyšších polohách jehličnaté), na jihu se setkáme s vegetací středomořského typu.

• Nejdůležitějším regionálním tokem je Dunaj s řadou přítoků (Dráva, Sáva, Morava, Prut), využívá se jak dopravně, tak i energeticky.

• Území spadající do úmoří Egejského moře je odvodňováno menšími řekami (Vardar, Marica).

Obyvatelstvo, ekonomika

• Převažuje slovanské obyvatelstvo, rumunština je románský jazyk, samostatnou jazykovou skupinou je albánština.

• Do západní části (Slovinsko, Chorvatsko) zasahuje katolický okruh, v Bosně a Hercegovině jsou nejpočetnější muslimové, také většina Albánců vyznává islám.

• Ve zbývajících zemích dominuje pravoslavné náboženství

• Region ne rozdělit do několika oblastí- Na vyspělé průmyslové Slovinsko, členskou zemi EU a NATO; rozvíjející Chorvatsko, které směřuje do vyspělé Evropy; na průmyslově-zemědělské Bulharsko a Rumunsko, které, ačkoli se v roce 2007 staly členy EU, (nejen) hospodářsky neodpovídají standardům zemí EU, a velmi chudé ostatní státy bývalé Jugoslávie, plus Albánie.

• Souhrnně jde o chudou, málo rozvinutou oblast Evropy s významnou vahou staralého zemědělství, kterou stále brzdí důsledky konfliktu a periferní poloha.

• Země mají potenciál v oblasti cestovniho ruchu a zvlášť země bývalé Jugoslávie také v levné, přitom kvalifikované pracovní síle.

Státy jihovýchodní Evropy

Rumunsko 🇷🇴

• Hlavní město: Bukurešť

• Státní zřízení: Poloprezidentská republika

• Nejlidnatějším státem regionu

• Území náleží do povodí Dunaje, severozápadní a střední část země vyplňuje oblouk Východních a Jižních Karpat.

• Jižní a jihovýchodní část tvoří Valašská nížina.

• V centrální Transylvánské vysočině žijí menšiny Maďarů a Němců, většina obyvatelstva (90 %) jsou však Rumuni.

• Rumunsko je na evropské poměry chudý stát s ne zcela rozvinutým tržním hospodářstvím a vysokým podílem zemědělství na zaměstnanosti (30 %).

• Zastaralý průmysl (potravinářský, těžební, petrochemický, hutní) využívá zdrojů země - těžba rud v Transylvánii a ropy na pomezí Karpat a Valašské nížiny.