Těžební průmysl
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Paliva
patří sem především uhlí, ropa, zemní plyn + jaderná paliva: uran a plutonium
jde o tzv. energetické suroviny (zdroj tepla a světla)
jde o tzv. strategické suroviny (mají zásadní význam)
lze je rozdělit na 1. primární energetické zdroje: jsou součástí přírodního bohatství – uhlí, ropa, zemní plyn, uran, plutonium, dřevo, sluneční, větrná, vodní a geotermální energie; 2. sekundární energetické zdroje: vznikají úpravou primárních zdrojů – elektrická energie (elektřina), ropné deriváty (benzín, nafta, petrolej aj. vznikající destilací ropy), koks (vzniká vysokotepelnou karbonizací černého uhlí), brikety (slisovaný černouhelný prach), svítiplyn (plyn vznikající suchou destilací uhlí)
základem moderního hospodářství je energetika (energetický průmysl), která zahrnuje průmyslové získávání energetických zdrojů (těžbou) a jejich zpracování na různé druhy sekundární energie
až do průmyslové revoluce využívali lidé převážně obnovitelné zdroje (lidskou a zvířecí práci, vodní a větrnou energii, dřevo): tehdejší společnost měla velmi malé energetické nároky
s příchodem průmyslové revoluce a parního stroje (univerzálního pohonu své doby; šlo o stroj přeměňující tepelnou energii vodní páry na energii mechanickou, nejčastěji rotační pohyb) vzrostla produkce (těžba) a spotřeba neobnovitelných zdrojů: zpočátku uhlí (od 19. stol.), později (od konce 19. stol.) ropy a zemního plynu
zatímco r. 1800 kryla fosilní paliva asi 4-6 % spotřeby energie, dnes je to více než 80 %
Uhlí
hnědá, černá nebo hnědo-černá hořlavá hornina složená z uhlíku, vodíku a kyslíku
první významný energetický zdroj průmyslové revoluce
v oblastech jeho těžby se zformovaly průmyslové komplexy, které tvoří základ světového hospodářského potenciálu (např. severovýchod USA, Porúří v Německu, Midlands v Anglii, Doněcká uhelná pánev neboli Donbas na východní Ukrajině, SV Čína)
rozložení světových ložisek je rovnoměrnější než u ropy a zemního plynu
asi 66 % světových zásob připadá na vyspělé státy (především USA, Rusko, Ukrajina, Austrálie, Německo a Velká Británie)
hnědé uhlí: obsahuje asi 80 % uhlíku
lignit: geologicky nejmladší uhlí, je nejméně kvalitní, obsahuje jen asi 60 % uhlíku
černé uhlí: obsahuje 80 až 90 % uhlíku
antracit: geologicky nejstarší uhlí, je nejkvalitnější, obsahuje více než 90 % uhlíku
největší těžaři: Čína, USA, Indie, Austrálie (současně hl. exportér) a Rusko
původní exportéři (Německo a Velká Británie) se staly importéry
jeho spalování zatěžuje životní prostředí
Ropa
je to hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků
nejvýznamnější energetická surovina dnešní doby
existuje rozpor mezi oblastmi produkce a spotřeby: podíl rozvojových zemí na světových zásobách činí 86 % (z toho země Blízkého a Středního východu 66 %); na vyspělý svět, který se na spotřebě podílí 70 %, zbývá 14 % zásob
největší těžaři: USA, Saúdská Arábie, Rusko
další těžaři: Alžírsko, Libye, Nigérie, Irák, Írán, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Čína, Indonésie, Kanada, Mexiko, Brazílie, Venezuela, Velká Británie, Norsko
největší vývozci: státy Blízkého a Středního východu, Rusko a Kanada
největší dovozci: Čína, USA (vlastní těžba uspokojuje 75 % spotřeby, dalších 25 % je nutno dovážet – hlavním dovozcem ropy do USA je Kanada), Indie, Japonsko, Jižní Korea
přibližně třetina ropy dovezené do EU pochází z Ruska
ČR dováží ropu zejména z Ruska (53 %), Ázerbájdžánu (31 %) a Kazachstánu (13 %)
z vyspělých zemí mají jen 3 státy její velké zásoby i těžbu: USA, Rusko a Kanada
z evropských zemí těží ropu ve větší míře ze Severního moře jen Velká Británie a Norsko
ropa se přepravuje ropovody nebo tankery (plavidla pro kapalný náklad)
vytěžená surová ropa se čistí (rafinuje) a pomocí destilace dělí na různé frakce (ropné deriváty: benzín, nafta, petrolej aj.) v petrochemických závodech zvaných ropné rafinerie, které jsou nejčastěji situovány u mořských přístavů nebo velkých řek
OPEC (Organisation of the Petroleum Exporting Countries): Organizace zemí vyvážejících ropu byla založena r. 1960, sdružuje 13 států (Alžírsko, Angola, Gabon, Irák, Írán, Konžská republika, Kuvajt, Libye, Nigérie, Rovníková Guinea, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Venezuela), členské země kontrolují 75 % světových zásob ropy, zajišťují jednu třetinu veškeré ropné produkce a polovinu objemu vývozu ropy