Územní rozloha státu ČR

Územní rozloha státu

• transitní poloha

• železniční koridor

• mírný pás = přechodné klima

• 15. poledník v.d. | 50. rovnoběžka s.š.

• Baltské (Odra), Černé (Morava->Dunaj), Severní (Labe)

• hranice s Německem, Polskem, Slovenskem přirozené -> Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, Krušné hory, Český les, Šumava, Novohradské hory, Bíle Karpaty, Javorníky

Územní rozvoj, poloha a rozloha státu

• samostatný stát od 1.1.1993

• první pokus o vytvoření státu - Sámo v 7.stol. (svaz slovanských kmenů)

• 9.stol. - Velká Morava - centrum jižní Morava

• 10.stol. přemyslovský stát - od 13. stol. dnešní rozloha

• největší úz. rozmach 13.stol. - České království (P.O.II.)

• 14.stol. - velký kulturní a pol. rozmach - Země Kor. České (K.IV.)

• po rozpadu Rak-Uh. Československá republika (do 1938)

• 1992 - rozpad České a Slovenské federativní republiky

• státní hranice patří mezi nejstarší a nejstabilnější - jsou převážně tvořeny přírodně

• ČR je vnitrozemský stát

• prům n.v. - 450m

• ČR leží na hlavním evropském rozvodí (Kralický Sněžník - Klepý)

• křižovatka cest - SJ jadranské a baltské spojení

• střetávání mocenských zájmů - je uprostřed

• od r. 1989 stálá geopolitická poloha

• patří k malým státům - 78 866 km2

Rozmanitost reliéfu

• je výsledkem protichůdného působení vnitřních a vnějších geologických sil

• výrazné změny reliéfu endogenními silami nastaly v Českém masivu v mladších třetihorách - byly vyzdviženy alpínským vrásněním

• po dokončení alpínského vrásnění na náš povrch působí destrukční exogenní činitelé - voda, vítr, teplotní změny, gravitační síly,..

• nejsilnější exo. č. je tekoucí voda - Český masív má tři povodí: východní, severovýchodní Čechy a část sev. Moravy

• třetihorní zdvih Č.m. vedl k sjednocení říční sítě

• čtvrtohorní (severský) ledovec vnik Moravskou bránou - zanechal zde zarovnaný povrch překrytý morénovými nánosy - Šluknovsko, Frýdlantsko

• v Krkonoších a na Šumavě vznikaly malé horské ledovce a ledovcová jezera

• valná část území v periglaciální (mrazové) zóně - tundry hlavním modelačním činitelem

- na Šumavě, v Krkonoších, Hrubém Jes. a Beskydech byly mrazem přemodelovány skalní výchozy

• sprašové pokryvy vznikaly v chladném období pleistocénu kdy měl povrch malou vegetaci a tak západní větry přenášely jemné zvětraliny a ukládaly je - České a mor. úvaly

• váté písky jsou zachovány, jako přemodelované přesyby v Polabí, na Třeboňsku a j. Moravě

• v Č.m. dominují žuly, vulkanické horniny, pískovce a vápence

• žulová tělesa mají deskovitou, až kvádrovitou odlučnost způsobenou tuhnutím pod zem. povrchem

• exogenní síly využívají starého puklinového systému a vytváří se tak rozmanité skalní útvary