Vychodni Asie

Hospodářství

Zemědělsko průmyslový stát s velkými regionálními rozdíly ve stupni rozvoje ekonomiky a s ohromným nerostným bohatstvím.(HDP 780USD v roce 2000) · nerostné suroviny: černé uhlí, ropa, zemní plyn (Jihočínské moře), téměř všechny barevné kovy (W nejvíce na sv.), železná ruda

Průmysl

Hutnický – ve výrobě oceli 1.místo na světě, a strojírenský (lodě, kola, elektrotechnika, zbrojní průmysl), chemický (papír, pohonné hmoty, umělá hnojiva), textilní (zprac. bavlny a hedvábí), výroba hraček, pyrotechniky, kancelářských potřeb

Zemědělství

pouze 11% náleží obdělávané půdě ( více než polovina území nevhodná pro zemědělství , přesto ale je potravinově soběstačná) - sklidí zde nejvíce obilovin na světě. Severovýchod (pšenice, kukuřice, sója, ovoce, zelenina), jihovýchod (Velká čínská nížina – rýže, kukuřice, bourec morušový, bavlna), střed+západ (chov ovcí, velbloudů, koní a jaků) - jihovýchod+střed+západ (chov vepřů – nejv. na sv. a drůbeže)

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 1,3 mld.(2005) Hlavní město: Beijing (Peking)

Úřední jazyk: čínština, v autonomních oblastech i jazyky menšin Státní zřízení: Socialistická republika Správní členění: 22 provincií ( za 23. prov. je považován Taiwan – fakticky je ale nezávislý), 5 autonomních oblastí, 3 samosprávná města ( Šanqhaj, Pekinq, Tien-Tin) Měna: yuan ( CNY)

Obyvatelstvo: 92% Číňané ( odlišné dialekty, ale společné písmo) - největší menšinu tvoří Tibeťané, dohromady zde asi 50 národností - vyhlášen program jednoho dítěte - pouze na venkově mají rodiče druhou šanci na zplození syna pokud je první dítě dcera – s cílem udržet populaci pod 1.3 miliardy. - negramotných je 15,9% - 66,7% pracuje v zemědělství

Náboženství: - většina je oficiálně bez vyznání buddhismus – opak hinduismu ( duše po smrti se může převtělit), lámaismus (zvláštní forma buddhismu), taoismusNejvětší města: Charbin (Cha-er-pin), Šen-jang, Shanghai, Wu-chan, Čchung-čchinch, Kanton (Kuang-čou), Hongkong, Macao

Japonsko

POČET OBYVATEL : 127mil.(2004) Průměrný věk : 76let (velmi vysoký), náboženství : buddhismus a šintoismus STÁTNÍ ZŘÍZENÍ : konstituční monarchie v čele s císařem,měna : jen, jazyk : japonština

Geografická polohaJaponsko je ostrovní země. Tvoří jej přibližně 5000 ostrovů, z nichž většina jsou jen malé ostrůvky. Proto je uváděno nejčastěji jeho pět hlavních ostrovů: Hokkaidó, Honšú, Kjúšú, Šikoku a Okinawa. Rozloha činí 377 435 km² a přibližně 80% povrchu pokrývají hory. Souostroví se rozkládá mezi 25° a 45° severní zeměpisné šířky. Na jihozápadě se nalézá souostroví Rjúkjú (jehož součástí je i Okinawa), v Korejském průlivu leží ostrovy Cušima a u západního pobřeží Honšú se nachází známý ostrov Sado. Povrch japonských ostrovů se vytvářel hlavně v třetihorách. Je považován za velmi mladý a za jednu z tektonicky nejneklidnějších oblastí světa. Japonsko je proto často postihováno zemětřesením. Ročně je zaznamenáno asi 7-8 tisíc otřesů. Některé z nich jsou tak slabé, že je lidé sotva pocítí, ale jiné jsou tak silné, že způsobují vážné škody (jako například v přístavním městě Kóbe). Budovy se proto projektují tak, aby těmto otřesům odolaly. Se zemětřesením úzce souvisí sopečná činnost, která je také velmi silná. Proto jsou v některých horských oblastech přírodní horké prameny. Asi 67 japonských sopek je stále činných. Některé se ke svému "životu" nečekaně probouzí (například sopka Usu). Sopečná láva je však velmi úrodnou zemědělskou půdou, a proto lidé stále podstupují riziko a žijí v bezprostřední blízkosti vulkánů. Mezi vyhaslé sopky patří i hora Fudži (3.776 m), která naposledy soptila v roce 1707. Je to nejvyšší hora Japonska a také jeho posvátný symbol. Hlavním a nejznámějším pohořím jsou tak zvané Japonské Alpy na Honšú (nejvyšší vrchol Širane - 3.192 m).PodnebíJaponské ostrovy leží v cestě tropických bouří - tajfunů. Ty většinou přicházejí koncem léta nebo počátkem podzimu a způsobují záplavy, sesuvy půdy, škody na úrodě i domech. Na začátku léta přichází období dešťů cuju jenž taktéž způsobuje nemalé potíže.