Země jako vesmírné těleso

2. Země jako vesmírné těleso

Vesmír je soubor kosmických těles, které na sebe vzájemně působí. Vznik je vysvětlen teorií velkého třesku – malá kulička vybuchla a začala se rozpínat. Stáří vesmíru je cca 15 miliard let. Země asi cca před 4,6 mld.let.

Vesmír je tvořen vesmírnými tělesy – hvězdy, komety, měsíce, planety,…

Hvězdy – plynná tělesa, ve kterých probíhají termonukleární reakce. Mají vysokou teplotu a září vlastním světlem.

Seskupení hvězd se nazývá souhvězdí. ( velký a malý vůz, orion)

Hvězdy vytvářejí galaxie. Naše Galaxie – Mléčná dráha, má tvar disku a asi 150 miliard hvězd – všechny hvězdy, které vidíme na obloze, hvězdy z jiných galaxií nejdou jednotlivě rozeznat.

Planety – větší vesmírná tělesa obíhající kolem hvězdy

Planetky – menší planety

Přirozená družice planet – pevná tělesa obíhající kolem planet

Kometa – zastarale vlasatice, drobnější tělesa SS složená především z ledu a prachu a obíhají po eliptické trajektorii kolem Slunce

Meteor – je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělesa atmosférou (padající hvězda)

Meteorit – Je menší kosmické těleso, které díky příznivým podmínkám dopadlo na zem

Jednou z hvězd naší Galaxie je Slunce.

Sluneční soustava – složené ze Slunce a planet, které kolem něj obíhají. Kolem planet obíhají i měsíce. Země má Měsíc.

Tvar a velikost Země

• Vznik před 4,6 mld let podle teorie velkého třesku. Původně šlo o žhavou kouli, na kterou dopadaly meteority – zvětšovala svůj objem a došlo k odpařování vody – vznik oblačnosti a srážek, ochlazení planety, vznik atmosféry, oceánu a organismů.

• Země je na pólech zploštělá, má hruškovitý tvar

Tvar Země nejlépe vystihuje:

1. Geoid – nepravidelné těleso, jehož povrch je určen průměrnou klidnou hladinou světového oceánu, která je kolmá na směr gravitační síly

2. Rotační elipsoid – pravidelný – globus

3. Referenční elipsoid – pravidelné těleso, 3 typy (Krasovského, Besselův, WGS 1984)

Rovníkový poloměr …….. 6378 km

Obvod rovníku………….. 40 075 km

Důsledkem tvaru země je úbytek slunečního záření od rovníku k pólu. Vzniká tak zonalita – šířková pásovitost – podnebné pásy (polární, subpolární, mírný, subtropický, tropický) a vegetační pásy (tundra, tajga, smíšené a listnaté lesy, stepi, poště a polopouště, savany, topické deštné lesy)

Pohyby Země

• Rotační a oběžný

Pohyb rotační

• Otáčení Země kolem své vlastní osy

• Od západy na východ

• Otáčí se za 23h 56 min 4 s – hvězdný den – doba za kterou se Země otočí kolem své osy

PRAVÝ SLUNEČNÍ DEN – doba mezi dvěma po sobě následujícími vyvrcholeními Slunce na místním poledníku u nerovnoměrně se pohybující Země

STŘEDNÍ SLUNEČNÍ DEN – doba mezi dvěma po sobě následujícími vyvrcholeními slunce na místním poledníku na rovnoměrně se pohybující Zemi – trvá 24 hodin – používá se v praxi