Zemský povrch a mapa

• Normální (pólové) zobrazení – konstrukční osa se shoduje s osou glóbu

• Příčné zobrazení – konstrukční osa leží v rovině rovníku

• Šikmé (obecné) zobrazení – konstrukční osa prochází středem glóbu v libovolném směru

Dělení map podle obsahu:

1. Katastrální – mapy největšího měřítka, zachycují pozemková vlastnictví

2. Topografické – podrobný výškopis a polohopis

3. Obecně geografické – malá měřítka, základní geografický přehled

4. Tematické – obsahově podrobné, ale jen k určitému tématu (klima, politické, obyvatelstvo

Obsah mapy

• Soubor objektů a jevů zobrazených na mapě doplněný geografickou sítí (poledníky, rovnoběžky)

• Polohopis – zachycuje polohu objektů a jevů v krajině

  • Bodová metoda – smluvené značky (geometrické, číselné, písemné obrázkové)

  • Čarová metoda – řeky, silnice, hranice, pohybové čáry (směr větru, proudů)

  • Plošná metoda – lesy, pouště, plochy půdy

    • Kartogram – vyjadřuje relativní ukazatel sledovaného jevu (od-do)

    • Kartodiagram – vyjadřuje absolutní ukazatel sledovaného jevu (přesně)

• Výškopis – zobrazuje výškovou členitost mapové krajiny

  • Hypsometrie – vyjadřování výškopisu pomocí barevných odstínů

  • Kóty – číselná hodnoty udávající nadmořskou výšku určitého body

  • Vrstevnice – čáry, které spojují místa se stejnou kladnou nadmořskou výškou

  • Hloubnice – čáry, které spojují místa se stejnou hloubkou nebo zápornou nadmořskou výšku

Práce s mapou v terénu

1. Orientace mapy

2. Měření azimutu

3. Přenesení azimutu z mapy do terénu

4. Přenesení azimutu z terénu do mapy

5. Odhad vzdálenosti

6. Určení vlastního stanoviště