Charakteristika přírodních a ekonomických poměrů ČR

Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot

Průmysl papírenský, polygrafický a vydavatelský

Průmysl dřevozpracující a nábytkářský

Průmysl textilní, oděvní a kožedělní

Průmysl potravin, nápojů a tabáku

Zemědělství:

• Základním odvětvím českého zemědělství je rostlinná výroba:

• Nejdůležitější plodiny v ČR:

• Obiloviny - na více než 50% orné půdy

• Pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice

• Brambory - se pěstují na 10% orné půdy

• Cukrová řepa - v nížinatých oblastech

• Řepka olejná - nejdůležitější olejnina v ČR

• Vinná réva

Živočišná výroba:

• Tvoří více než polovinu z celkové hodnoty zemědělské produkce v ČR

• Její podíl se snižuje v souvislosti s poklesem spotřeby hovězího masa a mléka

• Chov skotu - probíhá na celém území státu

• Chov prasat - je soustředěn do velkokrmen v blízkosti velkých měst a spotřebních center

• Chov drůbeže, ovcí, ryb

Doprava, cestovní ruch, obchod a služby:

Železniční doprava =

• Hlavním tahem je spojení severočeského hnědouhelného revíru se střední a severní Moravou, táhnoucí se dále na Slovensko

• Mezi nejmodernější železniční tratě patří koridory - vysokorychlostní tratě mezinárodního významu (Kolín, Česká Třebová, Brno..)

• Silniční doprava

• Dálnice

• Potrubní doprava

• Slouží k přepravě ropy a zemního plynu z Ruska

• Od roku 1996 funguje ropovod z německého Ingolstadtu

• Vodní doprava

• Slouží k přepravě hnědého uhlí a stavebních hmot

• Letecká doprava

• Má hlavní význam v mezinárodním vztahu

• Praha - Ruzyně

Přírodní poměry ČR
Poloha a hranice
• vnitrozemský stát ve střední Evropě (v srdci Evropy) – bez přístupu k moři
• tranzitní stát z hlediska dopravy
• rozloha: 79 000km2 (hraničí se čtyřmi sáty)
• hranice ČR jsou historického původu, mají i přírodní charakter(hory, řeky,…)

Historický vývoj
• 7. stol. – kupec Sámo => svaz slovanských kmenů (na obranu proti Avarům)
• 9. stol. – Velká Morava - první státní útvar (zánik pod náporem Maďarů)
• 10. stol. – přemyslovský stát
• 13. stol. – rozmach Českého království (Přemysl Otakar II.)
• 14. stol. – Karel IV. – politický a kulturní rozmach, Praha se stala centrem římskoněmecké říše
• 28. 10. 1918 – vznikla Československá republika (po rozpadu Rakouska–Uherska)
• 1918 – 1938 – období první republiky
• 1938 - Mnichovská dohoda – ztráta nezávislosti + územní ztráty (ztráta Podkarpatské Rusi ve prospěch SSSR, odpojení Sudet), vznik Slovenského státu (prezident - Josef Tiso)
• 1945 – 1992 – žádné územní změny, jen změny v názvech
• 1. 1. 1993 – Česká republika, Slovenská republika (hranice se Slovenskem potvrzena mezistátní smlouvou v roce 1997)

Geologický vývoj
• v geologickém vývoji, který určil současný charakter reliéfu našeho území, lze rozlišit jeho hlavní fáze:
-vznik hercynského vrásnění v mladších prvohorách
-transgrese moře ve druhohorách
-vlivy alpinského vrásnění v třetihorách
-ve čtvrtohorách doznívá vulkanismus
• různost reliéfu Česka je výsledkem působení endogenní, exogenních a antropogenních činitelů
• na tvář reliéfu má vliv i horninová skladba:
-vyvržené: žula, čedič
-přeměněné: rula, vápenec, břidlice
-usazené: pískovec
• z některých hornin se vyvinuly zajímavé přírodní útvary, které patří k chráněným územím. (pískovcová skalní města – Český ráj, Kokořínsko, a krasové útvary ve vápencích - Moravský kras)

Podnebí
• ovlivňují faktory neproměnné(zem. poloha, vzdálenost od moře,..) a faktory proměnné(okamžitý stav atmosféry, fronty,..)
• zeměpisná šířka ani délka se regionálně téměř neprojevuje
• mírný pás, přechod mezi oceánským a kontinentálním klimatem
• převažuje západní proudění, které přináší od Atlantiku tlakové níže s atmosférickými frontami, z nichž vypadávají srážky
• silná proměnlivost počasí vlivem vzdušných proudění
• na rozložení teplot a srážek má vliv výšková stupňovitost a směr horských soustav
nejvíce srážek: Jizerské hory, Šumava, Moravskoslezské Beskydy, Hrubý Jeseník
nejméně srážek: Krušné hory
nejtepleji: Hodonín, Praha(prům. 9,5°C)
nejchladněji: Sněžka Praděd(prům. 0,9°C)

Geomorfologické jednotky
• hlavní geomorfologické jednotky ČR se dělí na provincie a subprovincie
• z hlediska geomorfologického členění je Česko velmi rozmanitým teritoriem; nachází se na území čtyř geomorfologických provincií
• Česká vysočina: největší, ¾ území ČR, celé Čechy, záp. část Moravy a Slezska
• Západní Karpaty: jihovýchodní a východní část území
• Středoevropská nížina: pouze okrajově na severovýchodě(jen subprovincie Opavská pahorkatina)
• Západopanonská pánev: jen okrajově na jihovýchodě(jen subprovincie Dolnomoravský úval)