Evropské státy a cestovní ruch

b) Hospodářské hledisko cestovního ruchu

• Politická nestabilita zemí bývalé Jugoslávie (mimo Slovinska a Chorvatska) se projevuje na jejich celkové hospodářské situaci. Balkánské země včetně Albánie a Turecka patří k nejzaostalejším zemím Evropy. Z této skupiny zemí mírně vyčnívá Turecko a ostrovní státy Malta a Kypr, které však válkou na Balkáně nebyly dotčeny vůbec. Nejvýznamnější pozici v národním hospodářství má samozřejmě cestovní ruch Malty a Kypru, kde turismus vytváří okolo ¼ celkového HDP.

• V platební bilanci cestovního ruchu se všechny země pohybují v kladných hodnotách, přičemž nejvyšší pozitivní saldo platební bilance v roce 2003 vykázalo Turecko (9,8 mld. €). Naopak nejnižší přebytky vytvořil cestovní ruch Srbska a Černé Hory (5 mld. €) a Makedonie (8 mld. €).

• Srbsko a Černá Hora vytváří sice společný stát, ale v podstatě fungují samostatně. Bosna a Hercegovina byla ze všech bývalých Jugoslávských zemí občanskou válkou v 90. letech 20. století postižena nejvíce, hospodářství země se zhroutilo a spoustu obyvatel uprchlo.

c) Zaměstnanost v cestovním ruchu

• Cestovní ruch Malty a Kypru v roce 2004 vytvořil třetinu všech pracovních míst v rámci národních ekonomik. To potvrzuje dominantní postavení cestovního ruchu v hospodářství těchto zemí, které jsou prakticky na turismu závislé.

g) Příjezdový a výjezdový cestovní ruch

• Od roku 1996 celkové příjezdy rostou, avšak jejich růst je tažen hlavně postupným zvyšováním domácích příjezdů.

• Od poloviny 90. let minulého století si zahraniční příjezdy do Makedonie drží podíl v rozmezí 30 – 35 % celkových příjezdů.

• Malta a Kypr jsou země na cestovním ruchu závislé, o tom svědčí i vysoký podíl zahraničních příjezdů, který u Malty činil v roce 2004 téměř 90 % a u Kypru necelých 80 %.

• Do Albánie v roce 2003 nejvíce příjezdů uskutečnili turisté sousedního Srbska a Černé Hory (272 tis.) a Makedonie (79 tis.).

• Bosna a Hercegovina v roce 2003 zaznamenala nejvíce zahraničních příjezdů do všech kolektivních ubytovacích zařízení z okolních zemí Srbska a Černé Hory (40 tis.) a Chorvatska (28 tis.).

• Ve stejný rok Makedonie vykázala nejvíce zahraničních příjezdů turistů ze Srbska a Černé Hory (28 tis.) a z Řecka (27 tis.).

• Srbsko a Černá Hora měla sice v roce 2003 nejvíce příjezdů ze sousední Bosny a Hercegoviny (63 tis.), ale výrazně se na příjezdovém cestovním ruchu podílí i Německo (39 tis.) a Česká republika (34 tis.).

• V zahraničních příjezdech do všech kolektivních ubytovacích zařízení v Turecku dominovali v roce 2003 návštěvníci z Německa (3,15 mil.), kteří tvořili 35 % všech zahraničních příjezdů.

• Nejvíce příjezdů do kolektivních ubytovacích zařízení Malty a Kypru uskutečnili v roce 2004 turisté Spojeného království, kteří na Maltu uskutečnili 403 tis. příjezdů a na Kypr 884 tis. příjezdů.

• Z dostupných údajů výjezdového cestovního ruchu těchto zemí lze vyvodit, že turisté Albánie z evropských zemí nejvíce v roce 2003 navštívili Turecko (15 tis.) a Makedonii (12 tis.), turisté Bosny a Hercegoviny ve stejný rok nejvíce sousední Chorvatsko (178 tis.) a Srbsko a Černou Horu (63 tis.), Makedonci sousední Albánii30 (79 tis.), občané Srbska a Černé Hory podnikli nejvíce výjezdů do Albánie17 (272 tis.) a Maďarska (80 tis.), Turkové nejvíce preferovali Německo (149 tis. výjezdů) a Itálii (129 tis. výjezdů). V případě Malty a Kypru chybí statistika výjezdů do všech kolektivních ubytovacích zařízení.