Ze života hmyzu_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Josef a Karel Čapkové

Ze života hmyzu

Výňatek

Umělecký text

KUKLA (pronikavě vykřikne): Místo! (Roztrhne svůj obal a vyskočí jako Jepice.) Tu jsem!

TULÁK (vrávorá k ní): Ty, kuklo? Ty? Ukaž se! Ty jsi se konečně zrodila?

KUKLA-JEPICE (vyběhne a počne vířit):

Ó – ó – ó!

TULÁK (za ní): Cože, nic většího?

[...]

PRVNÍ SLIMÁK: Štůj. Něčo tu šustí!

DRUHÝ SLIMÁK: Ty vošle, tak čouvni!

TULÁK: (zápasí): Tumáš, zubatá! Hahaha, dostalas! (Sražen na kolena.) Nech mne! Nedus tolik! Povol! Já chci jen žít; copak i to je mnoho? (Zvedá se a rozhání se rukama.) Nedám ti život, smrťáku, nedám! Tumáš! (Padá.) Ó, i nohu nastavuješ!

PRVNÍ SLIMÁK: Ty, šlimáku.

DRUHÝ SLIMÁK: Čo?

PRVNÍ SLIMÁK: Von žápaší še šmrtí.

DRUHÝ SLIMÁK: Budem še koukat, jo?

TULÁK: (pozvedá se): Nech mne žít! Co ti to udělá? Jen protentokrát! Aspoň do zítřka! Nech... jen... vydechnout! (Zápasí.) Pusť, neškrť! Já nechci umřít! Tak málo jsem užil! (Výkřik.) Áách! (padne na tvář.)

PRVNÍ SLIMÁK: To je švanda, viď?

Neumělecký text

Život hmyzu, již jasně koncipovaný, jim narůstal ve společných rozhovorech, snad i rozepřích – obyčejně diskutovali při pohybu v chůzi po pokoji – jako hra, jako pobavení; alespoň tak při tom vypadali. Ve výše citovaném článku v Jevišti 1922 říkají autoři o této spolupráci: „Všetečnější lidé by rádi zvěděli, jaký podíl má tenkterý z autorů na společném díle. Nuže, drama není mozaika, která se dá ještě jednou rozložit v kaménky; nevzniká z nápadů kladených prostě vedle sebe. Každý nápad přechází z ruky do ruky, mění se, rozvíjí se, plodí nové myšlenky; jak se má potom určit jeho pravý vlastník?

[...]

Touto společnou hrou dosáhli příštího roku pozornosti světové; pražská premiéra byla 8. dubna 1922. U nás dostalo se jí kritiky spíše záporné než kladné; hra udivovala, ale vytýkal se jí pesimismus, také bylo těžko zařadit a ocenit ji. Po dramatické jasnosti, spádu a údernosti Robotů je Život hmyzu rozlehlý, košatý, aforistický, neobvyklý; velká efektní podívaná, aspoň v původní své inscenaci a v režii Hilarově, hlubokomyslná i zábavná, ponechává závěry diváku samotnému. Rozsvěcuje mnoho aspektů, zblízka i zdaleka, tato moralita, obraz lidských špatností obtočený Tulákovým bolestně vidoucím lidstvím, jeho údivem, zděšením, lidskou bolestí z účasti – všichni ti nespokojení kritikové hledali smírný závěr, recept, někdo tendenci, někdo nový řád.

(J. Čapková, Vzpomínky)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;