Právo výpisky ze skript

• V typech právních kultur rozeznáváme 4 hlavní druhy pramenů práva

• Zákony a jiné normativní akty

výsledky normotvorné činnosti orgánů státu

• Právní obyčej

nejstarší pramen práva, vznikají spontánně na základě dlouhodobé tradice a obecné akceptace veřejností i státem, je uznán a sankciován státem

• Precedent

individuální právní rozhodnutí řešeno poprvé, a toto první rozhodnutí se stává závazným pro obdobné případy

• Normativní smlouva

smlouva, jejíž ustanovení jsou obecná a závazně regulující celou skupinu právních vztahů stejného druhu, jsou hlavním pramenem mezinárodní práva

• Prameny práva v ČR

V České republice prameny práv jsou normativní akty, mezinárodní smlouvy a rozhodnutí Ústavního soudu

• Zákony a jiné normativní akty

výsledky normotvorné činnosti státních orgánů, které jsou všeobecně závazné. Normativní akty jsou zákonodárné akty např.: ústava, ústavní zákony, zákony, normativní akty výkonných orgánů a vyhlášky orgánů územní samosprávy

• Mezinárodní smlouvy

pramenem vnitrostátního práva ČR, schvaluje parlament, ratifikuje prezident a musí být vyhlášeny, jsou součástí právního řádu a mají přednost před zákony

• Ústavní soud

soudní orgán ochrany ústavnosti, (zrušení zákonů), rozhodnutí se nazývají nálezy, a mají stejnou právní sílu jako zákon

Právní norma

obecně závazné pravidlo chování stanovené, vynutitelné a sankciované státní mocí

představuje pravidlo, spočívající v příkazu, zákazu nebo dovolení

tvoří základní prvek právního řádu, vyznačuje se určitými znaky, kterými se odlišuje od jiných norem lidského chování, například od pravidel společenské morálky

Právní normou je chráněno právo a oprávněné zájmy subjektů právního vztahu ve státě

Znaky právní normy

• Znaky formální

zabývá se jimi věda ústavního práva, právní norma musí být přijata oprávněným orgánem – u nás parlament, musí být napsána v určité formě(sbírka zákonů ČR) a musí být veřejně vyhlášena

• Znaky materiální

Regulativnost- je pevně vymezena státem. Právní norma je vydána, aby ve společnosti něco regulovala, předmět musí být regulovatelný.

Závaznost – právní norma vyplývá přímo z její společenské podstaty, každá právní norma musí být závazná, aby splňovala svoji podstatu

Obecnost – obecně vymezuje svou skutkovou podstatu->nikdy nemůže řešit žádný konkrétní případ, jinak by se jednalo o individuální akt a nemůže být adresována jmenovitě

Vynutitelnost státní mocí – udává povinnost, jak se má adresát v dané situaci zachovat. Chování subjektu, které je v rozporu s uloženým chováním, k němuž byl povinen, je protiprávní, došlo k porušení práva

Struktura právní normy

Každá právní norma má svou vnitřní strukturu a tím i své vlastní strukturální části. Ve vztahu k právnímu řádu jako celku je jeho částí základní.