100. Chronologie matematická, historická, křesťanská – terminologické vymezení oboru a jeho předmět zájmu

100. Chronologie matematická, historická, křesťanská – terminologické vymezení oboru a jeho předmět zájmu

• chronologie – česky časomíra – z řeckého chronos = čas, logos = slovo; nauka, věda

• nauka o měření času, jeho způsobech a prostředcích k tomu používaných

• pomocná věda historická zabývající se vnímáním a pojetím času v minulosti, historickými způsoby jeho vyjadřování (datování) a převodem starších časoměrných údajů na dnešní způsob

1. chronologie matematická (astronomická)

• využívá poznatků astronomie a jiných příbuzných věd

• sleduje pohyby nebeských těles

• zkoumá, do jaké míry přicházejí v úvahu pro stanovení časových jednotek a stanoví na jejich základě objektivní jednotky měření času

1. chronologie technická (historická)

• studuje způsoby měření času a jejich vývoj u různých národů

• zaměřuje se na konkrétní chronologické kategorie a jejich užívání v každodenním životě společnosti

• má 2 základní funkce:

1. praktickou – převádění dat historických pramenů na současný způsob datování

2. teoretickou – sledování jednotlivých chronologických kategorií v jejich historickém vývoji jako instituce kulturních dějin

1. chronologie latinského křesťanství

• nekřesťanské kultury chápaly čas analogicky k přírodním procesům jako cyklický proces

• toto pojetí času bylo křesťanstvím potíráno jako projev pohanství

• místo toho zaveden křesťanský lineární čas orientovaný do minulosti – ke Kristu, a do budoucnosti – ke konečnému oddělení hříšníků od spasených

• komputus spojil čas přírody i čas posvátný do jednotného univerzálního křesťanského času

• v evropských knihovnách se do dnešní doby zachovalo nejméně 9000 rukopisů s komputistickou tématikou z doby před rokem 1600

• teprve počátkem 17. st. vystřídala komputistiku moderní vědecká chronologie