115. Vývoj vah v českých zemích
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
115. Vývoj vah v českých zemích
První písemné zprávy o měření a vážení nalezneme již v Kosmově kronice.
Nejednotnost měr na obilí bylo ještě komplikováno, že se měřilo na míru sháněnou, jejíž okraj byl zarovnán dřevěným hladítkem, navršenou, kdy zůstával nad okrajem vrch co možná nejvyšší a polovršenou, kdy se nazarovnávalo hladítkem, ale rukou, takže se nechal menší návdavek. V praxi existovaly mezi navršenou a sháněnou mírou dosti značné rozdíly, které byly ovlivňovány zejména horním průměrem používaných měr. Rozdíly nebyly zanedbatelné. Podobná situace byla i ve váhách.
Jako první pokus na dlouhé cestě ke sjednocení měr a vah možno považovat nařízení krále Přemysla Otakara II. z roku 1268, podle něhož měly být obnoveny míry a váhy a označeny jeho, tj. královskou pečetí. I běžný obchodní styk vedl již ve 13. a 14. století k jistému sjednocování místních měr a vah s mírami a váhami Starého Města pražského. Tyto snahy však byly víceméně snahami živelnými a vynucovala si je sama praxe. Karel IV. se omezil jen na vysazení viničné míry roku 1358.
První vážně míněný a o zákonnou normu se opírající pokus o sjednocení měr a vah podle Starého Města pražského v celozemském měřítku představovalo však až sněmovní usnesení z roku 1549. Podle jeho ustanovení měly být sjednoceny všechny délkové míry, míry na obilí, chmel a jiné duté míry i váhy. Dále bylo nařízeno, že všechny míry a váhy musí být ocejchovány. Obilí se mělo nadále měřit jenom na sháněný pražský strych. Vyjímku tvořila míra na ryby, která se měla sjednotit podle poděbradského čberu.
Sjednotit míry a váhy bylo nad síly a možnosti tehdejší státní správy. Nakonec vše bylo roku 1549 odvoláno.
Další sjednocení měr a vah bylo nařízeno roku 1607 a mělo se uskutečnit nejpozději do srpna téhož roku. Ani stanovený termín, ani pokuta od používání zakázaných měr a vah neodradily, a proto se otázkou zabývaly další sněmy roku 1609 a 1610.
Sjednocení měr a vah ani poté nepokročilo, a proto je nařídil další sněm z roku 1614. Ale tehdy se situace podstatně nezměnila. Přes veškeré potíže i odpor k jakýmkoliv novinkám se pražské míry a váhy pomalu stávaly běžnými ve stále větší vzdálenosti od Prahy.
Sjednocovací proces přerušil politický vývoj v Čechách, který vyvrcholil roku 1618 pražskou defenestrací.
Od počátku 17. století se sjednocovací proces stabilizoval.