teorie práva - seminář 2 - Sobek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Teorie práva – seminář 2 – Sobek
Normy – jsou základem, obecná pravidla se dají realizovat více způsoby, protože nekonkretizují konkrétní detaily.
Naše chování se má přizpůsobovat normě, nemělo by se dít přizpůsobování norem chování.
Chování má být deskripcí normy, která je preskripcí.
Zákony lidské jsou porušitelné, proto je vybavujeme sankcemi. Přírodní jsou univerzální a nedají se porušovat, jsou věčné, neměnné a nezávislé na lidské vůli. Toto jsou také charakteristiky pozitivního práva.
Zázraky se vymykají k přírodním zákonům. Svět je normou vědeckých teorií, přírodní zákony jsou často omylné pokusy tyto zákony popsat.
Všechny kontradikce jsou nepravdivé. Výsledkem úvahy: „Holič na vesnici holí právě ty, kteří neholí sami sebe.“ Je, že holič neexistuje. = problém sebe reference. Taková pravidla však neplatí na normativitu, protože je to lidský výmysl a ne přirozená součást našeho světa. K inkonzistenci může docházet a proto je třeba systém.
Derogace = zrušení
Právní akt je platný právě tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky platnosti.
Pokud orgán vydá akt, k němuž nemá pravomoc, tak je akt automaticky neplatný – nicotný.
Právní systém se mění dvěma způsoby.
Liberální – na začátku je vše dovoleno. Dovolení není norma, ale derogace zákazu.
Konzervativní – opak.
V našem právním systému funguje kombinace – pro soukromou osobu funguje zásada legální licence – každý může činit, co mu zákon nezakazuje, a nemusí činit to, co mu nepřikazuje. A naopak pro veřejné právo, co zákon nezmiňuje, tak veřejná moc nesmí vykonávat, smí vykonávat jen to, co má dovoleno.
Pokud je ve dvou předpisech něco, co si odporuje, tak se hledí na jejich právní sílu, přednost má ten právně silnější.
Pokud jsou oba stejně silné, tak se zohledňuje stáří předpisů, či jednotlivých částí i v rámci jednoho předpisu. Pozdější předpis ruší předpis starší. = lex posterior derogat priori (opakem je lex specialis derogat genarali). Zásada lex specialis se používá jen pokud je zřejmé, že se její zákonodárce nesnažil účelně zrušit zásadu obecnou a získat tak výhody.
Vždy čteme normativní větu, norma je její sémantický obsah. Různé normativní věty mohou vyjadřovat stejnou normu („défense de fumer, no smoke, zákaz kouření…“)