úvod do studia geografie - kolokvium

• Plzeňský kraj

  • Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany, Tachov

1. Plzeň – 181 000

2. Klatovy – 22 500

3. Rokycany – 14 000

4. Tachov – 13 000

5. Domažlice/Sušice – 11 000

• Karlovarský kraj

  • Cheb, Karlovy Vary, Sokolov

1. Karlovy Vary – 49 000

2. Cheb – 32 000

3. Sokolov – 22 000

4. Ostrov – 16 000

5. Chodov – 13 000

• Ústecký kraj

  • Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem

1. Ústí nad Labem – 92 000

2. Most – 64 000

3. Teplice – 51 000

4. Chomutov – 50 000

5. Děčín – 47 000

• Liberecký kraj

  • Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily

1. Liberec – 107 000

2. Jablonec nad Nisou – 46 000

3. Česká Lípa – 37 000

4. Turnov – 14 500

5. Nový Bor – 11 500

• Královéhradecký kraj

  • Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

1. Hradec Králové – 93 500

2. Trutnov – 29 700

3. Náchod – 20 000

4. Jičín – 16 000

5. Dvůr Králové nad Labem – 15 000

• Pardubický kraj

  • Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí

1. Pardubice – 92 000

2. Chrudim – 23 500

3. Svitavy – 16 000

4. Česká Třebová – 15 000

5. Ústí nad Orlicí – 14 000

• Olomoucký kraj

  • Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk, Jeseník

1. Olomouc – 102 000

2. Prostějov – 43 500

3. Přerov – 41 500

4. Šumperk – 25 000

5. Hranice – 18 000

• Moravskoslezský kraj

  • Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava-město

1. Ostrava – 283 500

2. Havířov – 70 000

3. Opava – 55 500

4. Frýdek-Místek – 54 000

5. Karviná – 50 000

• Jihomoravský kraj

  • Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo

1. Brno – 396 000

2. Znojmo – 34 000

3. Břeclav – 24 500

4. Hodonín – 23 800

5. Vyškov – 20 500

• Zlínský kraj

  • Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

1. Zlín – 74 000

2. Kroměříž – 28 000

3. Vsetín – 25 000

4. Uherské Hradiště – 24 800

5. Valašské Meziříčí – 22 600

• Kraj Vysočina

  • Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou

1. Jihlava – 52 500

2. Třebíč – 34 700

3. Havlíčkův Brod – 23 000

4. Žďár nad Sázavou – 20 500

5. Velké Meziříčí – 11 500

GEOGRAFIE NA UP

historie

• 1946

  • obnoveno vysokoškolské vzdělávání v Olomouci (Univerzita Palackého)

  • učitelské studium přírodovědných oborů zajišťuje Ústav přírodních věd Pedagogické fakulty

• 1953

  • Pedagogická fakulta UP přeměněna v samostatnou Vysokou školu pedagogickou

  • v rámci ní vzniká Fakulta přírodních věd s Ústavem geologie a geografie

• 1958

  • Vysoká škola pedagogická sloučena s Univerzitou Palackého

  • Přírodovědecká fakulta se stává přímou součástí univerzity

• 1959

  • ke dni 1. května nahrazují Ústav geologie a geografie dvě samostatná pracoviště

  • katedra geografie a katedra mineralogie a geologie

• 1960

  • začíná vycházet sborník AUPO, řada Geographica-Geologica (od roku 1996 samostatná řada Geographica)

• 1966 katedra získává oprávnění udělovat titul RNDr. pro obor Teorie vyučování zeměpisu