Operativně pátrací prostředky - diplomová práce - Jan Chvatík

orgánu  pokyn  k  bezodkladnému  ukončení  jeho  činnosti.  Tento  státní 

zástupce  rovněž  o  výsledku  činnosti  agenta  informuje  dozorového  státního 

zástupce  a  dohodne  s ním  zpravidla  postup  potřebný  pro  splnění  účelu 

trestního řízení (§ 1 odst. 1 TrŘ). Jako kontrolní orgány zde tedy vystupují 

dva  státní  zástupci  různých  stupňů.  To  může  způsobovat  problém  zejména  

v okamžiku,  kdy  obviněný  např.  namítne  nedostatky  v úkonech  agenta 

nebo  v činnosti  příslušného  státního  zástupce.  Objevuje  se  zde  nevyřešená 

otázka, kdo bude v těchto případech příslušný k přezkumu. 

Určité  rozpaky  budí  právní  úprava  také  v  případě,  pokud  by  se 

o použití  agenta  mělo  rozhodovat  až  po  podání  obžaloby.  Ustanovení 

§ 158f  TrŘ  upravuje  v takovémto  případě  jednotný  postup  pro  všechny 

operat.  pátrací  prostředky,  a  k rozhodování  o  nich  v této  fázi  trestního 

řízení  zmocňuje  předsedu  senátu  soudu  prvního  stupně.  V případě  použití 

agenta  zde  dochází  k  určitému  paradoxu,  který  spočívá  v otázce,  proč 

zákonodárce  zamýšlel  v tomto  stadiu  trestního  řízení  snižovat  nároky  na 

příslušnost  povolovacího  soudce  a  najednou  se  místo  soudce  vrchního 

soudu  spokojil  se  soudcem  prvostupňovým.  Ani  v důvodové  zprávě  ani 

v dostupné  literatuře  jsem  nenarazil  na  zdůvodnění  tohoto  postupu.