2. Prameny trestního práva, výklad zákonů a analogie

• v jedné tr. sankci může být několik trestů – alternativně nebo kumulativně

• u nás naprosto převládají tr. sankce relativně určité

• zákon zprav. stanoví tr. sazbu základní a zvýšenou

1. amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky

   • vydaná na základě ustanovení čl. 63 Ústavy

výklad trestních zákonů

• cílem výkladu zákona je zjistit jeho smysl

• je třeba rozlišovat druhy výkladu, podle toho:

  • kdo jej provádí (autentický, soudní, vědecký)

  • podle závaznosti (obecně závazný nebo nikoli)

  • podle metod výkladu (jazykový, logický, systematický, historický, teleologický)

  • podle poměru k doslovnému znění (doslovný, restriktivní, extenzivní)

Podle toho, kdo výklad provádí

• autentický

• výklad podaný orgánem, který normu stanovil

• je závazný jen tehdy, je-li závaznost takovému výkladu přiznána pr. řádem

• soudní

• podle něho se realizuje TP v praxi

• výklad tvoří součást rozhodnutí a je v dané věci závazný

• nižší orgán je vázán pr. názorem, který vyslovil vyšší orgán

• velký význam mají stanoviska Nejvyššího soudu, ačkoli nejsou obecně právně závazná

• NS vydává Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek – vybraná rozhodnutí českých soudů všech stupňů, i ES pro LP

• vědecký

• v učebnicích, komentářích, článcích…; není závazný, ale má vliv na praxi

Podle prostředků a metody výkladu

• jazykový

• zjišťuje smysl ustanovení na základě významu použitých slov

• logický

• užívá zásady logiky (důkaz z opaku, podle podobného, od většího k menšímu apod.)

• systematický

• zjišťuje smysl v souvislosti s širším celkem, celým zákonem, popř. celým pr. řádem

• historický

• vysvětluje ustanovení vzhledem k okolnostem, za kterých vzniklo

• přihlíží k důvodovým zprávám, k zákonům států, které byly vzorem, k diskuzím, pol. projevům…

• teleologický

• hledisko účelu zákona a chráněných pr. hodnot

• vychází z ostatních metod

• metody nelze používat izolovaně, jejich výsledky se musí konfrontovat

Podle poměru výkladu k doslovnému znění

• doslovný

• rozšiřující (extenzivní)

  • je v mezích skutečného smyslu, pokud je norma formulovaná úžeji např. ze stylistických důvodů a nezahrnuje všechny případy, které má na zřeteli

  • např. norma postihuje poškození věci → s použitím argumentu „od menšího k většímu“ usoudíme, že tím spíše bude postihovat i zničení věci

• zužující (restriktivní)

analogie

= subsumpce případu pod zákonné ustanovení, které upravuje případ jiný, podobný

• užíváme ustanovení, které se na subsumovaný případ podle svého smyslu nevztahuje (rozdíl od extenzivního výkladu)

• vyplňují se tak mezery v zákoně

• analogie k tíži pachatele není připuštěna

• analogie je zakázána v těchto směrech:

  • jde-li o rozšiřování podmínek trest. odpovědnosti

  • jaké tresty a ochr. opatření lze uložit a za jakých podmínek