2. Prameny trestního práva, výklad zákonů a analogie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
v jedné tr. sankci může být několik trestů – alternativně nebo kumulativně
u nás naprosto převládají tr. sankce relativně určité
zákon zprav. stanoví tr. sazbu základní a zvýšenou
amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky
vydaná na základě ustanovení čl. 63 Ústavy
výklad trestních zákonů
cílem výkladu zákona je zjistit jeho smysl
je třeba rozlišovat druhy výkladu, podle toho:
kdo jej provádí (autentický, soudní, vědecký)
podle závaznosti (obecně závazný nebo nikoli)
podle metod výkladu (jazykový, logický, systematický, historický, teleologický)
podle poměru k doslovnému znění (doslovný, restriktivní, extenzivní)
Podle toho, kdo výklad provádí
autentický
výklad podaný orgánem, který normu stanovil
je závazný jen tehdy, je-li závaznost takovému výkladu přiznána pr. řádem
soudní
podle něho se realizuje TP v praxi
výklad tvoří součást rozhodnutí a je v dané věci závazný
nižší orgán je vázán pr. názorem, který vyslovil vyšší orgán
velký význam mají stanoviska Nejvyššího soudu, ačkoli nejsou obecně právně závazná
NS vydává Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek – vybraná rozhodnutí českých soudů všech stupňů, i ES pro LP
vědecký
v učebnicích, komentářích, článcích…; není závazný, ale má vliv na praxi
Podle prostředků a metody výkladu
jazykový
zjišťuje smysl ustanovení na základě významu použitých slov
logický
užívá zásady logiky (důkaz z opaku, podle podobného, od většího k menšímu apod.)
systematický
zjišťuje smysl v souvislosti s širším celkem, celým zákonem, popř. celým pr. řádem
historický
vysvětluje ustanovení vzhledem k okolnostem, za kterých vzniklo
přihlíží k důvodovým zprávám, k zákonům států, které byly vzorem, k diskuzím, pol. projevům…
teleologický
hledisko účelu zákona a chráněných pr. hodnot
vychází z ostatních metod
metody nelze používat izolovaně, jejich výsledky se musí konfrontovat
Podle poměru výkladu k doslovnému znění
doslovný
rozšiřující (extenzivní)
je v mezích skutečného smyslu, pokud je norma formulovaná úžeji např. ze stylistických důvodů a nezahrnuje všechny případy, které má na zřeteli
např. norma postihuje poškození věci → s použitím argumentu „od menšího k většímu“ usoudíme, že tím spíše bude postihovat i zničení věci
zužující (restriktivní)
analogie
= subsumpce případu pod zákonné ustanovení, které upravuje případ jiný, podobný
užíváme ustanovení, které se na subsumovaný případ podle svého smyslu nevztahuje (rozdíl od extenzivního výkladu)
vyplňují se tak mezery v zákoně
analogie k tíži pachatele není připuštěna
analogie je zakázána v těchto směrech:
jde-li o rozšiřování podmínek trest. odpovědnosti
jaké tresty a ochr. opatření lze uložit a za jakých podmínek