Evropska_ekonomicka_integrace

WTO. 

  Mezi svými členy sahá Unie k protidumpingovým opatřením nejčastěji, 

v  posledních  letech  šlo  ročně  zhruba  o  100  případů.  Nejčastějším 

iniciátorem  je  v  Unii  chemický  průmysl,  elektronika,  výroba  oceli, 

automobilů, kopírek a tiskáren, textilních výrobků aj. 

  Ve  většině  případů  mířila  tato  ochranná  opatření  proti  japonskému 

a jihokorejskému vývozu. 

  I kdyţ panuje představa o značném rozšíření těchto ochranných opatření 

v Unii, není tomu tak: v polovině 90. let se dotkla pouze 0,46 % dovozu 

směřujícího do Unie. Také vůči přidruţeným zemím střední a východní 

Evropy včetně ČR byla tato opatření v minulosti často pouţita (v případě 

ČR se týkala zejména ocelářských výrobků). 

3.5  Česká republika ve Společné obchodní politice EU 

V období před vstupem ČR do EU byla velká pozornost věnována tomu, aby 

přechod  na  novou  úpravu  podmínek  obchodování  proběhl  plynule  a  bez 

negativních  dopadů  na  působení  jednotlivých  firem.  ČR  realizovala  obchodní 

politiku  tak,  aby  po  rozšíření  EU  nebyly  na  trzích  třetích  zemí  české  subjekty 

a jejich zboţí znevýhodněny proti partnerům a jejich produktům z EU, resp.  aby 

v důsledku vstupu do EU nedošlo k narušení tradičních obchodních toků. Jiţ před 

vstupem  byly  vzájemné  vztahy  s EU  upraveny  asociační  dohodou  z roku  1991, 

která obchod do jisté míry liberalizovala.  

Pravidla  společné  obchodní  politiky  zasáhla  pětinu  zahraničněobchodního 

obratu ČR (80 % obratu tvoří volná výměna zboţí s členskými státy EU). A právě