Evropska_ekonomicka_integrace

transevropských  sítí  s 10,7 %.  Vnik  této  politiky  se  přitom  datuje  teprve  k roku 

1992 a Maastrichtské smlouvě. Co do objemu prostředků je třetí v pořadí podpora 

vzdělání,  školení  a  mládeţe  představující  7,9 %.  Výdaje  na  zabezpečení 

jednotného vnitřního trhu reprezentují pouhých 2,6 % Hlavy 3. Přitom je to právě 

JVT,  o nějţ  se  opírá  ekonomická  integrace  zemí  EU.  Nízké  procento  pramení 

z legislativní a kontrolní činnosti institucí ES v této oblasti.  

Hlava 4: Vnější vztahy  

Hlava  4  představuje  finanční  vyjádření  rozvojové  a  humanitární  pomoci 

EU zemím, k nimţ mají členské státy historicky blízký vztah, anebo ve kterých se 

rozhodly  podporovat  budování  demokracie  po  pádu  totalitních  reţimů.  Tabulka 

ukazuje  na  dvě  skupiny  zemí  a  regionů,  kam  směřuje  nejvíce  finančních 

Rozpočet EU, příjmy a výdaje EU 

- 65 - 

prostředků. První skupinou jsou státy Středomoří a Středního východu, kam Unie 

soustředila  18,2  %  veškerých  prostředků  Hlavy  4.  Druhou  skupinou  jsou  země 

Balkánu. Spolupráce s nimi v roce 2001 reprezentovala 17 % prostředků na vnější 

vztahy. Velkou roli ale hrály i asijské země a potravinová a humanitární pomoc. 

Dohromady tvořily takřka 30 % přídělů Hlavy 4.  

V  poloţce  „Rezerva  pro  nepředvídané  výdaje“  je  částka  € −194  miliónů. 

Jedná  se  o pouţití  nástroje  flexibility,  kterého  je  pro  účely  financování 

vymezených  výdajů  moţno  pouţít  s  ročním  limitem  200 miliónů  eur.  V  tomto