05 PLOŠNÝ ZÁKLAD MSP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
• deformační zóna
• Hloubka stlačitelné vrstvy zeminy, která se uvažuje při výpočtu sedání, má záviset
na velikosti a tvaru základu, proměně tuhosti s hloubkou a vzdáleností
základových prvků.
• Tato hloubka může být běžně vzata jako hloubka, ve které efektivní svislé napětí,
vyvolané zatížením základu, činí 20 % efektivního tlaku nadloží.
• V mnohých případech tato hloubka může být zhruba odhadnuta na 1 šířku až 2
šířky základu, ale může se snížit pro málo zatížené široké základové rošty.
II. skupina MS základové půdy pod plošnými základy
*) (5), (6) a (7) v části 6.5.2 Sedání, Eurokód 7
• vliv hloubky založení
II. skupina MS základové půdy pod plošnými základy
*) PŘÍLOHA 10, ČSN 73 1001 Základová půda pod plošnými základy
teoretické řešení:
liniové zatížení – Melan (1918)
pásové zatížení – Kézdi (1952)
emipirické řešení: Jelinek, 1951
náhradní hloubka: 𝒛𝒓 = 𝜿𝟏. 𝒛
• vliv nehomogenního podloží
II. skupina MS základové půdy pod plošnými základy
*) PŘÍLOHA 10, ČSN 73 1001 Základová půda pod plošnými základy
teoretické řešení:
ideálně hladké podloží – Melan, 1919
drsné podloží – Marguerre (1931)
drsné podloží – Biot (1935)
empirické řešení: Jelinek
náhradní hloubka: 𝒛𝒓 = 𝜿𝟐. 𝒛
• rozdělení kontaktního napětí v základové spáře
• chování základových pasů v závislosti na tuhosti horní konstrukce
• tuhost ve směru délky pasu je zlomkem tuhosti v příčném směru
II. skupina MS základové půdy pod plošnými základy
𝑀𝑦 ohybové momenty
• poruchy staveb způsobených sednutím základů
II. skupina MS základové půdy pod plošnými základy
• poruchy staveb způsobených sednutím základů
II. skupina MS základové půdy pod plošnými základy
• poruchy staveb způsobených sednutím základů