M04 - Sloupy a větrové ztužidlo

všech pojíždějících jeřábů je třeba uvažovat s výškou A (jmenovitá výška prů-
jezdného profilu jeřábu). 
Teoretickou výšku špičky sloupu LH uvažujeme jako součet výšky nosníku je-

řábové dráhy J, výšky průjezdného profilu jeřábu  A a výšky vazníku v místě 
podepření h0. S ohledem na požadavky ČSN 73 0005 se tato hodnota opět zao-

krouhluje nahoru na násobek 300 mm. 

Obr. 2.2 

2.2 Horizontální 

uspořádání 

Horizonzální rozměry vztahujeme k přímkám výškové osnovy objektu, které 
udávají teoretické rozpětí budovy L. 
Výchozím parametrem při řešení uspořádání sloupu v příčném řezu je rozpětí 
jeřábového mostu lj, jež upravuje ČSN 27 0200 (nebo v případě netypizova-

ných jeřábů jejich technická dokumentace). Poloha špičky sloupu vychází z po-
žadavku zachování průjezdné šířky jeřábu – vzdálenost osy nosníku JD a vnitř-
ního obrysu špičky má být alespoň 450 mm. Vnější obrys špičky zpravidla lí-

Skladebné a konstrukční uspořádání sloupů 

- 9 (48) - 

cuje s vnějším obrysem dříku, takže ze zvolených rozměrů průřezu špičky hH i 

dříku hD (viz odst. 2.3) dostáváme též polohu vnitřního obrysu dříku – je třeba 

dbát na to, aby osa nosníku JD nezasahovala do oblasti šířky dříku sloupu (osu 
JD umísťujeme do osy vnitřní pásnice (pásu) sloupu nebo na konzolu vylože-
nou do prostoru lodě). 

2.3 Předběžný návrh rozměrů a osové schéma 

Šířku horní části (špičky) sloupu hH volíme zpravidla v rozmezí 

1/8 až 1/12 její 

výšky LH. Špičku sloupu navrhujeme plnostěnnou, a to i v případě příhradové-

ho dříku (dolní části) sloupu. Při malých šířkách špičky (obvykle do 600 až 
800 mm) nelze totiž v úzkém pruhu mezi pásy vhodně konstrukčně uspořádat 
mezipásové pruty. 
Dolní  část (dřík) sloupu navrhujeme zpravidla do šířky 1000 mm jako plno-
stěnnou. Při větší šířce je hospodárnější navrhovat dřík příhradový. Šířku plno-
stěnného dříku hD volíme zpravidla v rozmezí 

1/12 až 1/16 jeho výšky LD, šířku 

příhradového dříku hD v rozmezí 

1/10 až 1/14 výšky LD. V případě lehkých prů-

myslových budov s jeřáby malé nosnosti (do 5 až 10 t) je někdy používáno 
sloupů konstantního průřezu s jeřábovými drahami umístěnými na vyložených 
konzolách. Šířka takových sloupů má být nejméně 1/25 jejich výšky. 
Šířku patky volíme obvykle jako dvojnásobek šířky dříku sloupu. Výšku patky 
i výšku hlavice (konzoly) obvykle volíme rovnou nejméně polovině šířky dolní 
části sloupu. 
Sloup představuje (z hlediska stavebně-mechanického) prutový prvek s náhlou 
změnou průřezu a zalomenou osou, viz obr. 2.2. S přibližností přijatelnou pro 
praktický výpočet předpokládáme, že osa špičky i osa dříku procházejí polovi-
nou šířky příslušného profilu. Na obr. 2.2 je kromě osového schématu vyzna-
čena rovněž poloha přímky výškové osnovy objektu, ke které se vztahují půso-
biště sil od střešní konstrukce a jeřábové dráhy. Jak bude později podrobně 
uvažováno, akce hlavního střešního nosníku leží ve vzdálenosti 100 mm, akce 
nosníku jeřábové dráhy leží ve vzdálenosti 600 mm. 
 
Příklad 2.1