p4_inflace

—

Indexy cen průmyslových výrobců

—

Indexy cen zemědělských výrobců

—

Indexy cen tržních služeb v produkční sféře

P4_Makroekomnomická rovnováha, 

Hospodářský cyklus, Inflace

Inflační daň, Inflační subvence

Inflační daň znamená, že vláda financuje své veřejné výdaje 
zvyšováním peněžní nabídky (emisí peněz nebo monetarizováním 
dluhu). 
-

Vlády jsou většinou zbaveny funkce emise peněz, fce je delegována na 

CB, která většinou není na vládě závislá.

Inflační subvence nastává pokud úrokové sazby a výše předem 
dohodnutých splátek nedrží krok s inflací – dlužníci jsou potom příjemci 
inflační subvence, ti kdo půjčky půjčili jsou zdaněni (inflační daň).

Ústav stavební ekonomiky a řízení, 
Fakulta stavební, Vysoké učení
technické v Brně

9

P4_Makroekomnomická rovnováha, 

Hospodářský cyklus, Inflace

Příčiny vzniku inflace

Inflace tažená poptávkou předpokládá vzestup agregátní poptávky nad úroveň

potenciálního produktu. Tím se rozevírá tzv. inflační mezera, jako rozdíl mezi 
skutečným a potenciálním produktem.

Možné příčiny poptávkové inflace:
−

Nadměrné investiční výdaje; 

−

Nadměrný růst spotřebních výdajů způsobený růstem nominálních mezd, který 
převýší růst produktivity;

−

Levný úvěr;

−

Snížení daní; 

−

Zvýšení státních výdajů; 

−

Aktivní obchodní bilance.

P4_Makroekomnomická rovnováha, 

Hospodářský cyklus, Inflace

Příčiny vzniku inflace

Nabídková inflace (tlačená náklady) může dojít, i když skutečný produkt je nižší než

potenciální. Důvodem je zvýšení nákladů, které se projeví jako posun křivky 
agregátní nabídky nahoru.

Možné příčiny nabídkové inflace:
−

Nedokonalá konkurence; 

−

Růst mezd;

−

Politické události;

−

Přechod na méně kvalitní zdroje surovin a energií. 

Očekávaná, resp. setrvačná inflace

Ústav stavební ekonomiky a řízení, 
Fakulta stavební, Vysoké učení
technické v Brně

10

P4_Makroekomnomická rovnováha, 

Hospodářský cyklus, Inflace

Měření inflace

Výpočet s využitím indexu spotřebitelských cen

Ke konstrukci cenového indexu se využívá tzv. spotřebního koše (např. 
v ČR obsahuje 775 položek - potraviny, průmyslové zboží, služby a 
další - sledovaných měsíčně ve zhruba 8 000 prodejnách nebo 
provozovnách).