M08 - Procesy vnitřní a dokončovací - malby
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Aplikace vápenného nátěru na hladké (např. betonové nebo sádrokartonové)
plochy se nedoporučuje, neboť vápno se s podkladem nespojí.
Pro své specifické vlastnosti došlo v poslední době ke zvýšení využívání
Technologie staveb II – Modul 9
- 7 (17) -
vápenných nátěrových hmot a výrobci dodávají nejen kvalitní odleželé vápno,
ale i suché směsi modifikovaných vápenných nátěrových hmot.
Kvalitu vápenných barev lze zvýšit jejich modifikací. Účelem modifikačních
přísad je zejména zlepšení pevnosti a přilnavosti malby, případně i zvýšení
hydrofobního účinku. V minulosti se tak dělo pomocí přídavku kaseinu,
lněného oleje nebo fermeže do vápenné kaše, případně loje při hašení vápna.
Výsledkem byla tvorba vápenatých solí mastných kyselin, zlepšujících pojivé
schopnosti a hydrofobní vlastnosti a snižujících nasákavost malby.
V dnešní době se průmyslově vyráběné modifikované vápenné barvy zlepšují
zejména polymerními disperzemi. Tím získávají lepší zpracovatelnost, vyšší
přilnavost k podkladu, snadnější pigmentovatelnost a nižší nasákavost při
zachování vysoké prodyšnosti (sd ÷ 0,05 m).
2.3.2 Klihové malířské barvy
Pojivem u těchto v minulosti nejčastěji požívaných barev je živočišný nebo
rostlinný klih. Barva se připravuje ze směsi malířské hlinky, kaolínu a plavené
křídy namočené a rozmíchané v čisté vodě. Poté se přidá pojivo a roztok se
nechá alespoň 2 hodiny odležet. Pro dosažení požadovaného barevného odstínu
se užije tónovacích barev práškových nebo pastových. Jakost a čistota malby
závisí nejen na přípravě podkladu, ale i na kvalitě smíchaných složek
a správném poměru jejich míšení. Klihové barvy se používaly zejména
v interiérech budov s ustálenou teplotou. Dnes jsou nahrazovány průmyslově
vyráběnými barvami, u nichž je pojivo tvořeno hlavně deriváty celulózy nebo
různými disperzemi.