Procházka a Rozsívalová - Technická dokumentace-Skripta

Tabulka 3-2 

Obr.  3-10 

 
 
 
Více  přilehlých  ploch  řezu  (řezy  na 

výkresech  sestavení)  se  odliší  různým 
sklonem a hustotou šraf (obr. 3-11). Šrafy se 
na obrysových čarách ploch nesmí stýkat. 
 
 

Obr. 3-11 

30 

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně  

Podle  způsobu  vedení  řezné  roviny  (rovin)  lze  rozeznávat  (obr.  3-12):  přímý  řez  (A), 

lomený řez (B), stupňovitý řez (C), řez polovinou tělesa (poloviční řez) (D), rozvinutý řez (E) 
a částečný řez (F). Poloviční řez se používá u symetrických těles. Dovoluje jedním obrazem 
definovat  vnější  i  vnitřní  tvary  tělesa.  Rozvinutý  řez  se  užívá  u  zakřivených  předmětů. 
Stupňovitý  řez  může  mít  několik  zlomů,  které  se  označují  krátkými  úsečkami  nebo  i 
písmenným označením (obr. 3-13), je-li tělesem vedeno více řezů. 
 

Obr. 3-12 

Obraz  řezu  může  být  umístěn  ve  směru  promítání  nebo  kdekoliv  na  výkrese,  přičemž 

orientace obrazu řezu zůstane zachována. Řezná rovina i obraz řezu musí být označen tak, aby 
přiřazení obrazu řezu i roviny řezu včetně směru pohledu bylo jednoznačné. Možné varianty 
ukazuje tab. 3-3. Je-li řez umístěn mimo směr promítání nebo je-li na výkresu více řezů, musí 
být uplatněno úplné označení řezu. V případě, kdy poloha řezné roviny je zcela  jednoznačná, 
řez  je  umístěn  ve  směru  promítání  (metoda  E)  a  na  výkrese  je  pouze  jeden  řez,  lze  od 
označení řezu i roviny zcela upustit. Poloviční a částečný řez se neoznačují.  

Z  obrazu  řezu  lze  odvodit  i  další  řezy  (obr.  3-14;  A-A  podélný  řez,  B-B  příčný