17. Obcanske pravo

17. Občanské právo

- obsahuje právní předpisy, které upravují majetkové vztahy mezi FO a PO, mezi FO, PO a státem, které vyplývají z práva na ochranu osobnosti - základním předpisem je Občanský zákoník – obecná část se týká definice základních pojmů, zvláštní část vymezuje právní vztahy (vlastnictví, dědění, závazky)

Prameny občanského práva

1. Občanský zákoník 2. Autorský zákon 3. Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním

Zásady občanského práva

1. zásada rovnosti účastníků (stran)

- nikdo nesmí být nucen k uzavírání právního vztahu a všichni účastníci mají stejná práva a povinnosti2. smlouvy se mají dodržovat (PACTA SUND SERVANDA) - každý musí splnit to, k čemu se zavázal - účastníci právního vztahu nesou důsledky v porušení smlouvy od okamžiku jejího vzniku - porušení smlouvy znamená sankci pro toho, kdo smlouvu porušil3. ochrana dobré víry (BONA FIDES) - dobrá víra je důležitým prvkem existence právních vztahů, např. koupě nebo prodeje- ochrana dobré víry se projevuje zejména v pravidlech:- neplatnosti smlouvy se nemůže dovolat ten, kdo ji sám způsobil - chrání se dobrá víra účastníka smlouvy, který se oprávněně domnívá, že on sám nebo druhá strana jedná v souladu s právem4. neznalost neomlouvá- není možné odvolávat se na to, že neznám určitý zákon 5. vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno- FO a PO jsou oprávněny činit vše, co zákon nezakazuje, ale stát může dělat pouze to, co je mu ze zákona dovoleno

6. zásada autonomie vůle, zásada svobody vůle- v občanském a obchodním právu je možné uzavírat nejen smlouvy uvedené v zákoně, ale i jiné typy smluv, pokud se na nich účastníci smlouvy dohodnou a smlouvy nejsou v rozporu se zákonem - tato zásada souvisí se zásadou ,,vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno“ 7. nikoho nepoškozovat- každý má užívat práv, aby druhým nevznikla škoda, např. na zdraví nebo na majetku

- občanské právo se skládá z 5 základních částí:

a) právo věcné (právo vlastnické a práva k cizím věcem)

b) právo závazkové (smlouvy a závazky z porušení práva, např. odpovědnost za způsobenou škodu)c) právo dědickéd) právo osobní (právo na ochranu osobnosti)

e) právo osobně majetkové (právo autorské, právo k vynálezu, k průmyslovému vzoru)

Právo věcné

- vlastník práva může se svou věcí nakládat volně, a to mu umožňuje právo vlastnické

- předmětem věcných práv je věc hmotná (movitá a nemovitá) a nehmotná- tvoří ji:a) právo vlastnické b) právo spoluvlastnické c) právo držby d) právo k cizím věcem (právo zástavní a věcné)

Právo vlastnické

- vlastnictví se nabývá smlouvou (např. kupní, směnnou, darovací), rozhodnutím státního orgánu nebo jinou skutečností stanovenou zákonem

- vlastnické právo se zabývá zejména regulací sousedských vztahů (vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv) - nesmí ohrozit úpravami svého pozemku sousedovu stavbu, zatěžovat sousedy prachem, hlukem, popílkem, kouřem, plyny, odpady, stíněním, vnikáním chovných zvířat na sousedův pozemek - soud může uložit povinné oplocení pozemku - vlastníci sousedních pozemků jsou povinni umožnit vstup na své pozemky, pokud to vyžaduje údržba a obhospodařování sousedních pozemků a staveb