Strakonicky_dudak
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
S gongem či úderem do činelů se revuálka otevře. Vidíme pravou
nefalšovanou vesnickou pranici. Vše doprovází „dramatická“ hudba!
Jak napovídá nadpis druhého obrazu, jsme na návsi před hospodou!
Na jevišti není - kromě základních kulis – téměř nic. Snad pouze studna
či pumpa? Rvačka je založena spíš na komických prvcích! Tak tedy
vesnická pranice! Dvě nesmiřitelné strany se perou o to, zda jsou dudy
dobré pro tancovačku, či ne. Dudák Švanda a primárius Kalafuna jim
k tomu s malou kapelou vesele vyhrávají. Názory jsou tak „nesmiřitelné“,
že se perou i dvě ženské! Panimáma a slečinka! Stranu „PROTI“ vede
Vocilka. Stranu „PRO“ rychtář Koděra.)
Vocilka: (pranice je na chvíli přerušena, všichni oddechují) Jakože se Vocilka jmenuju,
nikdo mně nebude poučovat, co je to pořádná muzika! Já vím co se ve světě
nosí! Hlavně ne, ty vaše zlořečené dudy!
Koděra: On si nedá pokoj!
Panimáma: A jaképak by to bylo posvícení?
Koděra: Bez dud!?
Strana PRO: Nikdy!
Vocilka: Bez dud?!
Strana PROTI: Vždycky!
(A už jsou obě nesmiřitelné strany v sobě. Nutné poznamenat, že již obě
strany poněkud povadly. Po chvíli opět „přestávka“.)
Vocilka: (oddechuje) Řádnou muziku byste měli mít!
Kalafuna: No dovol! (Dojde rázně k Vocilkovi, ten se však únavou skácí. Kalafuna
odchází jako vítěz!)
Koděra: (podpírá ho Švanda) My tu držíme na dudy, to je poctivá staročeská muzika!
Vocilka: Že by myši utekly!
Koděra: Zopakuj to!
Vocilka: Že by myši utekly!
Koděra: (zavelí) Hoši!
Vocilka: (zavelí) Do nich!
(Opět pranice. Tentokrát to však vypadá, že se spíš obě strany objímají.
Jsou prostě u konce svých sil.)
Vocilka: Teď se nesmí hrát (napodobí housle) vrzy vrzy vrz! Nynčko to musí chodit
duva, duva, duva dej! (náznak poslední pranice) To padají TOLARY!
Koděra: (chtěl dát Vocilkovi ránu – zarazí se, zarazí se všichni) TOLARY?
Vocilka: Teď se vydělávají muzikou zlořečené peníze! Takový muzikant, když to
umí podle nejnovější noty, smete za večer TISÍCE!
Švanda: (sebou trhne) TISÍCE?
Vocilka: Tisíce, povídám!
Švanda: A nač takový člověk hraje?
Vocilka: Nač? Nu – na ledaco –
Švanda: Také na dudy?
Vocilka: V době telegrafu a parního stroje na dudy? Nech se vysmát! Co by si o nás
pomyslil moderní svět?(Se smíchem odchází se stranou PROTI do hospody.)
Koděra: (za ním volá) Pročpak? Vždyť je to kus poctivé muziky! Dudy pocházejí
z časů…
Slečinka: … krále Holce, když byla za groš celá ovce! (odejde do hospody)
Panimáma: Aťsi! Však ono by neškodilo, kdyby nám bylo z těch časů ještě víc zbylo
než dudy!
Koděra: Tak, tak! Ale ten český svět se celý převrátil a tancuje podle cizí noty!
Koděra: Jakoby se doma nic neumělo! Ále! Hoši, pojďme na žbánek a pak si
skočíme tu naši!
Panímáma: A při dudách!
Všichni: (přitakají) Tak! (odchází – spíš se vlečou)