11. Diferenciální diagnostika dušnosti

11. Diferenciální diagnostika dušnosti

DYSPNOE (= dušnost)- subjektivní pocit nedostatku vzduchu a pocit potřeby zvýšené dýchací činnosti.

Může být provázena:

• zrychleným povrchovým dýcháním (tachypnoe)

• hlubokým dýcháním (hyperpnoe)

• nebo je dýchací rytmus nepravidelný

Dušnost je abnormální stav, pokud není adekvátní fyzické námaze, nebo se vyskytuje v klidu.

Nejčastěji s vyskytuje u onemocnění:

• onemocnění srdce

• onemocnění plic

• při stenóze velkých DC

• při pobytu ve vysoké nadmořské výšce (nedostatek kyslíku ve vdechovaném vzduchu)

• při zvýšené spotřebě kyslíku (při hypertyreóze, anémii)

• při omezení pohyblivosti hrudníku z mechanických příčin (kyfoskolióza, obezita)

• při poruše inervace svalstva (polyneuritida, obrna)

• někdy taky z psychických příčin

Diferenciální diagnóza

Provádí se na základě klinického obrazu a podle typu dýchání.

• Dušnost z nedostatku kyslíku

Charakterizována zrychleným a prohloubeným dýcháním (snížený obsah kyslíku ve vzduchu -> zvýšená spotřeba v organizmu, anemie)

• Dušnost při onemocnění srdce

Způsobuje selhání levé srdeční komory (ICHS, arteriální hypertenze, chlopňové vady, myokardiopatie, hemodynamicky závažné poruchy srdečního rytmu), mitrální stenóza aj.

Dušnost vyskytující se při selhání pravého srdce je vyvolána plicním onemocněním či současně se vyskytujícím selháním levého srdce.

Dušnost z kardiálních příčin je charakterizována: rychlým povrchovým dýcháním (zhoršuje se při námaze, zmenšuje se ve vzpřímené poloze (ortopnoe), zhoršuje se vleže), často s objevuje v noci několik hodin po usnutí.

Nemocný s kardiálním astmatem musí sedět, nemocný s bronchiálním astmatem musí ležet.

• Inspirační dušnost

Při stenózách velkých DC-pacient těžce nadechuje, jde slyšet inspirační srtidor (hvízdání)

• Plicní embolie

• Psychogenní dušnost

Pacienti mají tendenci demonstrovat, že dýchají -> dýchací práce je zvýšena a citlivý člk ji vnímá

Nejčastější příčinou dušnosti jsou kardiální a pulmonální choroby. Pokud je jeden systém porušen a druhý inaktivní, je rozlišení příčiny dušnosti jednoduché, pokud je nemocné srdce i plíce, je to těžké. Pokud dušnost progreduje v krátké době, je většinou kardiálního původu, dlouhodobé příznaky budou nejspíš původu plicního.

Při náhle vzniklém akutním záchvatu dušnosti je třeba myslet na:

• Kardiální astma a plicní edém

• Bronchiální astma

• Embolii a.pulmonalis

• Edém Langu

• Náhlé zvětšení retrosternální strumy

• Vdechnutí cizího tělesa

• Spontánní pneumotorax

• Neurogenní původ při postižení CNS