6. Bronchiální astma

Klinické projevy

• Astma je nemoc ve svých projevech extrémně variabilní

• Může proběhnout jen jako jednorázová epizoda dráždivého kašle s lehkou dušností, které se již nikdy více v životě neobjeví, stejně jako může těžkou, trvalou, invalidizující dušností provázet většinu (dní) pacientova života.

• Dominujícím příznakem bývá a různě intenzivní a vnímaná dušnost, především výdechová.

• Ta je u astmatu měnlivá, a to často velmi rychle

• Jestliže se dušnost dostaví náhle, ze zdánlivě „plného zdraví“, nebo zhoršuje-li se do té doby již navyklá tíže dušnosti, hovoříme o astmatickém záchvatu

• Předstupněm dušnosti bývá dráždivý kašel.

• Naopak vystupňovaná těžká dušnost podmíněná výrazným zánětem průduškové stěny, nereagující na běžnou léčbu a trvající více než 24 hodin, je v klinice označována jako astmatický stav – status asthmaticus.

• Těžcí astmatici bývají často psychicky stigmatizováni.

Základem diagnózy astmatu je:

• průkaz reverzibilní bronchiální obstrukce nebo bronchiální hyperreaktivita jako průkaz vlastní nemoci

• průkaz příčiny této nemoci.

• Navzdory pokrokům ve vyšetřovacích metodách si rozhodující význam stále udržuje důkladná anamnéza

• a ve více než 90% případů, je-li kvalitně provedena, zjistí jak vlastní nemoc, tak její příčinu.

K objektivizaci diagnózy slouží:

• fyzikální a funkční vyšetření plic v časových odstupech

• alergologické vyšetření, případně bronchoprovokační testy

• vyšetřování vydechovaného oxidu dusnatého (zvýšená tvorba při eozinofilním zánětu).

Průkaz bronchiální obstrukce:

• anamnestické údaje o dušnosti přicházející nebo zhoršující se často v určitých souvislostech

• fyzikální nález difuzních pískotů a vrzotů, které jsou slyšitelné ve větší míře během výdechu, nejlépe pak při usilovném výdechu

• spirometrické vyšetření – průkazem redukce té části vitální kapacity, kterou je pacient schopen při usilovném výdechu vydechnout za první sekundu více než 80-90% vitální kapacity.

Průkaz příčiny nemoci:

• anamnéza – pečlivá anamnéza odhalí více než 90% příčinu astmatu.

• kožní alergologické testy – rutinně se provádějí na pyly jarních dřevin, trav a podzimních plevelů, domácí a venkovní plísně, roztoče, u dětí no kočičí nebo psí alergeny

• vyšetření specifických alergických protilátek v krvi – provádí se k potvrzení výsledků kožních testů zvláště před plánovanou imunoterapií.

• specifické bronchoprovokační testy

Léčba

• Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění s tendencí k pozvolné progresi, s akutními atakami zhoršení (bronchospasmu)

• Léčebná opatření směřují k ovlivnění obou složek nemoci – „latentního“ zánětu i zjevných záchvatů dušnosti

• Zabránění vzniku a rozvoji zánětlivých změn jsou kauzální, preventivní způsoby léčby. Zklidnění akutních potíží z bronchiální obstrukce je léčbou úlevovou, symptomatickou.

• Pacient požaduje především rychlou úlevu potíží, tj. symptomatickou léčbu, poučený zdravotnický personál jej však musí přesvědčit i o nutnosti léčby preventivní, a to i v době, kdy pacient zvláštní obtíže nepociťuje!

• Ani jedna stránka léčby se nesmí podcenit, obě spolu v mnoha ohledech souvisejí a prolínají se. Podcenění kauzální protizánětlivé léčby vede k nepozorovatelné nespokojenosti pacienta se ztrátou jeho důvěry a spolupráce.

• Dnešní léčebné možnosti dovolují u naprosté většiny pacientů zbavit je akutních potíží a do značné míry i zabránit přirozené progresi nemoci.